Uz zase klepu kosu

27. říjen 2014 | 02.34 | rubrika: Život

Uz jsem se tesila, ze zimu mam za sebou. V Australii je ted tricet stupnu a ja klepu kosu na Zelandu. Zima v baraku me fakt nebavi. V Australii jsem se zarekla, ze uz mrznout nebudu a tak jsem tu posledni zimu topila elektrickym topenim, i kdyz mi bylo jasne, ze se nedoplatim. Pilot me nabada, at si oblecu tlusty ponozky a teplej svetr. Jenze mne je zima i tak! Cekam kdy mi poradi, at si taky navlecu kulicha a palcaky. Tedka sedim u krbu, kterej Pilot kvuli mne musel zapalit, aby se mnou vydrzel a kazdej den si nechavam desetkrat svato svate slibit, ze az si najdem svoje bydleni, ze to bude s vytapenim!  

Bydlime ted u kamarada Dana, kterej jel na dovolenou a tak mu hlidame velkej barak a krmime kocky. Pilot me vzal na vylet do Taupa, kde maji prima kabinky s minibazenkama, kde se muzete pekne v soukromi vyslict do naha a ponorit do ctyriceti stupnove vody. Konecne jsem se zahrala! No a ted o vikendu jsme byli na rodinne oslave narozenin nedaleko mestecka New Plymouth. Poprve jsem videla plaz s cernym piskem.

blacksand

Take jsem se poprve seznamila s vetsi skupinkou Pilotovy rodiny. Byla tam jeho mama, jeho strejda (tatuv bratr), strejdova manzelka (oslavenkyne) a pak spousta lidi z jeji strany. Pilot opet musel celit obvyklym dotazum, jak si takovej nevzhlednej chlap dokazal najit modelku. :D A teta se me nekolikrat ptala, jestli je tak strasidelna, jak mi ucite Pilot rikal. :D Ale mne se nahodou teta hrozne libila, je hodne prostoreka a je s ni sranda. Klidne bych ji brala za tchyni. Veceri jsme meli v takove velke klubovne, kde na tabuli bylo kridou napsano: "Stastne narozeniny ty starej prde!” A Pilot kazdyho obtezoval, at tam jdeme a pripiseme neco svyho, ze to pak tete vyfotime na pamatku. A tak se tam zacali sunout lidi a psat svoje pranicka a Pilot tam pak dotahnul i me, ale co ja tam mam tete psat, kdyz jsem ji teprve potkala?! Tak jsem se naladila na jeji prostorekou notu a napsala jsem "nejsi tak strasidelna, jak rikaji” :D Cela rodina vybuchla v rehot a v mziku se na tabuli objevily dalsi hlasky jako "no to urcite” a "hahaha”. Teta me objala a rikala, ze to je to nejsladsi, co ji tam kdo napsal. :D

Po veceri se sel kazdej opit k nim do chaty. Byla jsem tam asi jedina strizliva. A kdyz sel Pilot s tetou a par dalsima ven na cigaretu, tak jsem vedela, ze uz ma fakt dost, protoze Pilot kouri jenom kdyz je docista opilej. Skrz otevreny okno jsem slysela utrzky toho, co tam ve svym podrousenym stavu vykladal. Jak byl muj instruktor, jak jsme se dali dohromady a tak dale.. Kiwimama se pak sebrala, ze uz je unavena a sla do nasi chaty spat. Pilot chtel vyrazit za ni, ze s ni chtel jeste o necem mluvit a pak ani nevim jak z neho vypadlo, ze ji chtel rict, ze si me chce vzit. :D Teta ho hned zpacifikovala, at se ji proboha nechodi ptat, ze ji to proste mame spolu oznamit, ale urcite ne ted, kdyz je na plech. Pak se pul hodiny spolu dohadovali, on ze se mamy ptat nechtel, ze ji to jen chtel rict a teta trvala na tom, ze kdyz by tam sel sam, tak to je ptani a at to nedela. :D No proste pulka rodiny to vedela uz od te doby, co se Pilot opil na oslave strejdovych narozenin pred dvema mesici a ta druha pulka se to dozvedela ted. A mame jeste porad nikdo nic nerekl!  

Druhej den se chlapi vydali hrat golf, zensky jely nakupovat a ja jsem sla s tetou do klubovny ji pomoct s uklidem po te oslave. Cestou jsme potkaly jednu starsi pani a teta me predstavila, ze "to je Pilotova snoubenka”. Ja na ni ze "teto to nemuzes rikat!” A teta na pani zamrkala a rika "jo my to nesmime rikat, protoze maminka to jeste nevi.” Ach boze, jenom doufam, ze Kiwimama bude nastvana jenom na Pilota a ne i na me. :(

V patek se vraci Dan, tak vyrazime do Wellingtonu obtezovat kamarada Philla a jeho pritelkyni a pak nekdy asi v pondeli vyrazime na jizni ostrov. Tak doufam, ze to pres ten vikend Pilot mamince konecne vyklopi, at to mame z krku, protoze priste ji uvidime asi az na Vanoce a do te doby by ji to urcite uz vykecal nekdo jinej a ja fakt nechci mit nasranou tchyni!  

Wien v Kiwilandu!!!

12. říjen 2014 | 01.47 | rubrika: Život

Ke Krisovi jsem se nakonec nestehovala, protoze se klasicky zase na posledni chvili vymluvil, tak jsem musela u sousedky zustat. Kreslila jsem ji ukoly do skoly a tak nakonec byla jeste rada, ze me tam ma. Zkousku jsem konecne dokoncila a tak jsem hned druhej den sedla na letadlo a opustila Australii.

V letadle jsem se tematicky koukala na Hobita. A obcas mi u toho bylo do breku, proste takove nejake pitome dojeti, kdyz po delsi dobe neco opoustite a jdete nekam ani poradne nevite kam. Ve Welingtonu to ze me celkem opadlo, protoze tam na me uz cekal Pilot s usmevem od ucha k uchu. Byla uz skoro pulnoc, tak jsme rovnou vyrazili na hotel a asi nemusim popisovat, co se po sesti tydnech abstinence odehravalo tam.

Druhej den jsme sli na obed s kiwimamou. S timhle rychlym spadem udalosti jsem ocekavala, ze prsten dostanu uz pri veceri. :D Mama byla v pohode, ma snad 160 centimetru, takze proti mne vypada jako hobitka a Pilot se tomu celou dobu chechtal. Tak jsme se pobavily na Pilotuv ucet, coz se mu vubec nelibilo, ale aspon my s mamou jsme nasly rychle spolecnou rec. Mama pak valila zase do prace a my jsme valili k ni do baraku, kde si Pilot chtel neco vyzvednout a navrhoval, ze tam muzu nechat aspon jeden z mych kufru, at furt vsechno netahame v aute.

Pilot me varoval, ze jeho mama hromadi veci. A ja jsem si myslela, ze to urcite nebude tak hrozny a kdyz mi rika, ze jsou tam jen uzke ulicky vytvorene mezi hromadami harampadi, ze prehani. Prvni co me zaujalo bylo, ze dvere nebyly zamcene. Pry se tu moc nezamyka. Druhy dojem byl cichovy. Smrad stareho, plesniveho baraku. To uz mi bylo jasny, ze tam si kufr nenecham. Tredi dojem, vizualni, dal Pilotovi za pravdu. V obyvaku vedla ulicka mezi kramama do pracovny. Byla tam televize, ale nebylo by si k ni kam sednout, pac i sedaci souprava byla zaskladana. Z pracovny byl krasny vyhled na zatoku a Wellington. Pokoje byly vsechny zabordelene, nejvic me ale prekvapilo, ze i kiwimamy loznice byla absolutni bordel a i postel byla zaskladana tak, ze dodnes nechapu, kde mama vubec spi. A jako bonus byla vsude letita vrstva prachu. Byla jsem moc rada, ze se nemusime moc zdrzovat a vyrazili jsme do Palmerstonu, kde Pilot prebyva u kamarada Glena.

U Glena to vypadalo jako v domacnosti dvou chlapu. Koberec nevidel vysavac ani nepamatoval a to samy by rekla podlaha v kuchyni o hadru. No jeste ani nevypadli na trenink kriketu a ja uz jsem nenapadne pokukovala, kde asi bude mit Glen vysavac a kybl. Sotva za nima zaklaply dvere, tak jsem se do toho pustila a nez se vratili, tak aspon ty podlahy byly cisty. Kuchyne bude ukol na delsi dobu a docela z toho mam osypky tam varit a vubec pouzivat nacinni, se kterym se bezne vari maso, to uz jsem si uplne odvykla a docela s tim mam problem. Ale jinak to tady celkem ujde a kdyz si vzpomenu na kiwimamin dum, tak si rikam, ze jsem na tom mohla byt mnohem hur.

Zeland se mi ale jinak dost libi! Kdybych sem jela rovnou z Evropy, tak bych asi nebyla moc nadsena, protoze clovek je chtivy nejake exotiky a tak to muze byt trochu zklamani, kdyz preleti pul sveta, aby vystopil nekde, kde to vypada jako v Evrope. Ale ja po dvou a pul letech v Australii jsem uplne nadsena, ze zase vidim kosy a vrabce a ze ptaci tu stebetaji a zpivaji, misto aby hnusne vriskali a stekali jako u klokanu. A taky tu vidim stare zname stromy a obcas dokonce i jehlicnate!! Proste je to tu vic jako doma a zatim nemam pocit, ze by mi tu mohlo neco chybet.

Tak to jsou moje zacatky na Zelandu. Vesela histoka na konec, byla jsem poucena o tom, ze nesmim rikat, ze jdu snist kiwi (I´m gonna eat a kiwi), protoze se na me Pilot s Glenem vydesene podivali, ze kteryho z nich teda chci sezrat. Prej kiwi je kiwi fruit a ne kiwi. :D   

Prezivam

4. říjen 2014 | 04.08 | rubrika: Život

Kazdy den jsem volala na urad, jestli uz mi muzou poslat ten zdravotni certifikat. Tak dlouho jsem jim lezla na nervy, az se ucho utrhlo a certifikat mi ve stredu poslali! Tak jsem cela natesena volala Warrenovi, ze mam certifikat a kdy ze mam prijet vyplnit ty papiry. A milej Warren mi rekl, ze neni ve skole a mam priletet pristi stredu. Jo, priletet, protoze on porad jeste nema vhodne letadlo, tak prej at jedu do Bankstownu, pronajmu tam letadlo a priletim do Wollongongu. Kdyz jsem se ho zeptala, jestli by nechtel do Bankstownu prijet on, tak prej to ani nahodou. Takze ja zase znova budu platit transport letadla do Wollongongu, za ten cas co se mnou poleti on a uz to tak vidim, ze dedkovi nebude blby ani to, aby mi nauctoval tu petistovku za testovaci poplatek. Znova. Jako kdyby mu nedochazelo, ze to, ze mi test neuznali je jeho vina a ze spravne bych to teda ted mela mit zadarmo. Jenze se nechci hadat, protoze to uz fakt chci mit za sebou, tak si pockam na licenci a pravnika na nej poslu az potom. Taky si pripadam jak uplna p....ca, ze ten urad tak uhanim a milostpan ma na me cas az za tejden.

V nedeli mi vyprsi ta lhuta, co mam na opusteni Australie, tak se jeste bojim, abych na hranicich nemela nejake opletacky a nedostala zakaz vstupu na pristi tri roky. To by mi obzvlast vadilo, kdyby Pilot dostal v Australii praci a nemohl to vzit, protoze ja mam ban!

Vsechno uz jsem prodala, nemam auto, nemam byt a tak jsem se nouzove nastehovala k sousedce, ze na par dni. Sousedka hromadi veci a taky ma porad pravdu, takze se tady pres jeji hadry, vazy, knizky, svicny, krabice a krabicky a moji nafukovaci postel a pet kufru skoro nehneme a navic jeste se furt musim kousat do jazyka, kdyz se se mnou zacne o necem dohadovat, protoze to by se pekne vytocila, kdybych trvala na tom, ze nema pravdu. A zrovna ona mi tuhle rekla, ze vubec nechape, jak to s Pilotem muzu vydrzet, kdyz on musi mit vecne pravdu. Jenze s Pilotem ja se klidne muzu pustit do diskuze a nemusim se bat, ze se promeni v arogantni priseru, nebo ze me vyhodi z domu!

Fakt se to se sousedkou uz sotva da vydrzet, navic jsme rekly na par dni a ja uz tady smrdim vic jak tejden. Takze dneska me snad prijde vyzvednout kamarad Kris (Pilot by urcite byl nadsenej :/) a stravim ten zbytek casu u nej na gauci. On ma psa, tak muzu chodit na prochazky a zase aspon budu mit trochu co delat. A navic je v Surry Hills spousta veganskyho zradla! A Kris je vegetarian, takze kdyz neco uvarim, tak se v tom nebude frfnat jako sousedka.   

Odjezd na Zeland je pro me tudiz porad neco jako vzdalenej sen a porad se trochu bojim, protoze ac me bavi cist blogy lidi, co se tam ruzne protloukaji na turistickych vizech, zda se mi, ze kazdej po tom roce odjizdi domu. Kazdej to ma jako dobrou zkusenost, ale nikomu se tam nechce zustat? A ja tam mam jako zit?!

Nadruhou stranu se docela tesim, az se seznamim s rodinou a Pilotovyma kamaradama. Prej uz i celej jeho kriket team ceka az prijedu, aby me mohli poznat! Ja jsem byla vzdycky spis samotar a to mnozstvi lidi, co tam na me ceka, je trochu desivy, ale zase treba poprve v zivote budu mit neco jako rodinu. A Pilot tam beha a ukazuje vsem muj zasnubni prsten, kterej jsem jeste nedostala, protoze prej nejdriv musim poznat kiwimamu. Ja jsem to chapala, ze nechtel, aby se mama citila nejak jako vynechana pri takovym dulezitym zivotnim rozhodnuti, ale ted to uz vubec nechapu, kdyz kazdej uz to vi a kazdej druhej videl prsten a kiwimama je jedina, komu jeste nic nerekl! Jak se asi nebude citit vynechana, az se dozvi, ze je posledni, kdo se to dozvedel?!

Priznani a vyznani

23. září 2014 | 01.53 | rubrika: Život

Docela me bavi se s Pilotem bavit na tema, co jsme si mysleli nebo citili v dobach, kdy jsme jeste oba byli plni pochyb a nebyli k sobe otevreni jako dneska. Ja jsem se citila jako ta, co ho musi uhanet, pritom jsem ho uz davno pry mela v hrsti.

Jedno z mych priznani bylo o tom, co jsem si myslela, kdyz mi Pilot jednoho vecera volal po te, co ve skole "nedopatrenim” zahlednul moji nahatou fotku u me v mobilu – jak jsem tu o tom psala. Rekla jsem mu, ze kdyby se mi hlavou nehonilo, kde je asi jeho pritelkyne, ze mi muze takhle vecer volat (to jsem jeste nevedela, ze ji tady vubec nemel), tak ze bych mu rekla, at si s tim nedela starosti, ze me muze videt nahatou kdykoliv bude chtit! Pilot tak trochu zcervenal a rekl, ze "mozna” me pak videl znova. "Jak jsi me videl znova??” nechapala jsem. A on na to ze "no tys nebyla ve tride, tak jsem si dal zalezet, aby mi tentokrat nikdo nekoukal pres rameno a poradne jsem si ten obrazek prohlidnul..” A to jsem si myslela, ze me uz nic neprekvapi. "Coze ty ses vazne sel na tu fotku podivat znova?!” furt jsem tomu nejak nemohla verit. "No ja vim, ja jsem se hrozne stydel, ale nemohl jsem si pomoct!”

Tak to se mi pan ucitel pekne vybarvil!

Good bye my friend

20. září 2014 | 09.19 | rubrika: Život

Prodala jsem moje milovane Mondejicko. :( Byla to trochu kovbojka. Nejdriv me uhanel jeden chlapek, ze se prijede podivat. Ja kvuli nemu vzdycky cekala doma jako trubka a on se dycky ozval hodinu az dve po tom, co tam mel bejt a rikal ze ma zpozdeni a ze tam bude za hodinu. Ani se neptal jestli muze, proste mi to rozkazal a bylo. Vsadim boty, ze to byl nejakej muslimskej kteren, co je zvyklej, ze zensky delaj co on poruci. To me dycky vytocil a tak jsme se pokazdy se sousedkou sebraly a sly jsme nekam na veceri nebo na obed a chlapkovi jsem napsala, ze nebudu doma a hotovo. Treti den mi opet psal, ze se stavi v poledne. Nemela jsem co delat, tak jsem teda rekla ze jo, i kdyz uz se mi fakt nechtelo ho zase zvat, kdyz uz mi bylo jasny, ze to bude nejakej vykuk, co by mi nabidnul tak dva tisice. On se tradicne ozval s hodinovym zpozdenim, ze prijede za hodinu. Ja na to odepsala, ze jedeme na obed a vyrazily jsme se sousedkou do Newtownu. Cekaly jsme na obed, kdyz mi prisla smska, ze chlapek vyrazi. Ignorovala jsem to. Za dvacet minut psal, ze uz je tam. Odepsala jsem mu, ze ja ne. On na to ze kdy se vratim? Ze jestli do hodiny, ze pocka. Odepsala jsem mu, ze ted kdyz se konecne uracil prijet, ze se nepretrhnu a ze se vratim tak za tri hodiny. On mi zacal nadavat, ze co to mam za pristup, on tam jel celou hodinu a ja se takhle chovam! Odepsala jsem, ze to od takovyho nespolehlivyho debila sedi, ze jsem na nej cekala 3 dny v kuse a ze s takovym idiotem stejne nehodlam delat zadnej business. A ze mu to netrvalo hodinu, ale jen dvacet minut!! Fakt jsme z toho se sousedkou nemohly, co to je dneska za lidi.

Pak se prisel podivat chlapek puvodem z Fiji. Ja mam Fiji rada, tak jsem hnedka na nej zvolala BULA! a von byl hrozne z toho paf jaka jsem pratelska. Nasoukali se i s jeho panickou do auta a jeli jsme na projizdku. Fijijec rekl, ze auto je fajn, ale chci moc penez a tak jestli to budu chtit prodat levnej, ze mu mam zavolat. Od te doby mi porad volal, ja jsem si rikala, ze to auto asi fakt chce, nez se me zacal ptat, jestli bych nechtela jit na kafe, nebo jestli by mohl prijit on ke mne!!! Nemohla jsem verit te mire drzosti. Zeptala jsem se ho, co ho jako vede k myslence, ze bych podvedla myho snoubence (a to jeste prave s nim?!) a von na to, ze muj snoubenec tu ale ted neni a ze mi to urcite musi chybet a ze on vi ze to chci a ze jsem krasna a kdesi cosi. Pak prej jesli ho odmitam, protoze se bojim co sousedi, ze se muzem sejit i jinde. Rekla jsem mu, at mi priste zavola pouze v pripade, ze to bude o aute. Uz se neozval. 

Potom prisel chlapek, co mi byl nejakej povedomej. No, nakonec jsme prisli na to, ze od dela ochranku v jednom podniku a ze jsme se tam dost casto videli. On kdyz si to uvedomil, tak me objal a dost jsme se te nahode nasmali. Mel teda spoustu pindu, ze prej tomu autu odchazi turbo a ze bude muset spravit tohle a tamto a tak me nakonec ukecal na uplne smesnou cenu. Ale co by clovek mohl chtit za auto s pretocenym tachometrem a bez servisni knizky, zejo. Dala jsem mu to auto s tim, ze pokud jeste nekdy budu muset jet do skoly do Wollongongu, ze me tam odveze! Jenze ted se ho bojim zeptat, protoze to auto ma uplne genialni (po.ranej!) fordovskej patent v nadrzi a posledni dobou mi kazde tankovani zabralo pul hodiny (neprehanim!). A ja se bojim, ze kdybysme jeli do Wollongongu, ze bysme museli brat naftu a on by na to prisel a ja byla u toho! Mela jsem teda z toho trochu vycitky, ale s tim jak malo za to auto zaplatil, fakt nemuze ocekavat, ze to necham jeste spravit. Tak jsem mu to predala s plnou nadrzi a doufam, ze na to prijde, az kdyz budu na Zelandu! Musim rict, ze se mu se mnou nejak nechtelo loucit. Rikal mi, ze kdykoliv cokoliv budu potrebovat, ze se na nej mam obratit (a ja furt myslela na tu nadrz a ze se na neho radsi obracet nebudu :D), ze ma vsude kontakty, i na imigracnim a tak, se vsim pomuze. A tak jsem mu podekovala, zase jsme se objali a on odjel. I s mym Mondejickem. :´(

Trochu me dneska vydesila sousedka. Ta se me v poledne zeptala, jestli moje poznavaci znacka je ta a ta. A ja rikam ze jo, proc? A ona ze no byla jsem asi pred hodinou na balkone a tvoje auto projizdelo nasi ulici! Tyvole vim kde bydli a vim kde pracuje a tam neni proste vubec zadna sance, ze by nase zapadla mala ulicka byla na nejake jeho trase. Proste stalker!! Premejslela jsem, jestli uz stihnul projet celou tu nadrz a chce mi dat pres hubu, nebo jen chce to co ten Fijijec! Abych se tady uz bala jit ven!

Takze jsem se tim padem s koupi auta na Zelandu nemohla moc rozsoupnout a musela jsem se spokojit se starsim a mene vybavenym modelem. :( Sbohem tempomate, sbohem parkovaci senzory, automaticka svetla a sterace.. Holt si zase musim zvyknout parkovat od oka a mit nohu furt na plynu. No a protoze je to Novej Zeland a kazdej tam cestuje a spi v aute a mozna taky nekdy budem chtit nalozit kola nebo lyze, nebo nedejboze deti, tak jsem si nakonec vybrala svyho prvniho kombika. Jednu velkou vyhodu oproti Mondeu ale asi ma. A to je pohon na vsechny ctyri, coz se mi na zelandske pomery zda vice nez uzitecne. Timto se tedy loucim s moji laskou (v levo) a predstavuji vam moji novou Subaru Legacy (v pravo).

cars   

Jak se mi zhroutil svet

19. září 2014 | 23.40 | rubrika: Život

Ve stredu byl den D a ja jsem skladala zaverecnou letovou zkousku. Moc jsem nebyla nadsena, ze tam bylo 30 uzlu vetru, protoze to pak naplanovane trasy nikdy nesedi a clovek vzdycky skonci nekolik mil jinde, nez chtel byt. Ja jsem ale mela asi desnou kliku, ze to co me chtel najit bylo presne tam kde jsem to chtela mit, jeste vypadal docela, ze to na nej udelalo dojem. :) Takze u zkousky jsem prospela a byla jsem z toho nepopsatelne stastna. Vsechny ty slzy, trapeni a pochybovani bylo pryc a ja jsem se neuveritelne tesila, az prijdu domu a koupim si letenku na co nejdriv a konecne se zase stastne shledam s Pilotem.

Vyplnovali jsme pak uz jen formality na zaslani licence, kdyz komisar zamrznul. Prej tady pisou, ze mas mit zdravotni certifikat prvni tridy. On si myslel, ze blbe vidi a ja ze blbe slysim. Zakon rika (a to vim, protoze zkousku z leteckyho prava mam taky za sebou), ze na to, aby clovek mohl podstoupit tuhle zkousku, musel nekdy drzet certifikat prvni tridy a musi mit aktualni certifikat druhe tridy. Tudiz kdyz mi vyprsela platnost prvni tridy, tak mi to bylo uplne jedno, protoze po zkouskach hned odjizdim a prvni tridu nepotrebuju. Co jsme ja ani komisar nevedeli, ze od prvniho zari plati jiny zakon. Komisar se dopustil poruseni zakona, ze se mnou vubec ten test podstoupil a muj test byl diskvalifikovan.  

Byla jsem z toho v silne depresi dva dny. Jak mam tedka kua narychlo sehnat prvni tridu? A to jako fakt budu muset ten test delat a nedejboze jeste i platit znova?! A jak to mam asi jako stihnout, kdyz mi konci viza?! Hlavne me nejvic rozciluje, jaky jsou to hajzlove a jak nas zahranicni studenty zase diskriminujou. Pilotni licence ma rikat, ze mam dostatecne znalosti a dovednosti. Jestli i moje zdravi je dostatecne, by mela posoudit ta zeme, ve ktere se rozhodnu vykonavat pravomoci mne tou licenci dane! Jenze to se jim asi nelibilo, ze studenti odjizdi, aniz by znova zaplatili spoustu penez za zdravotni prohlidku. Vubec je to nezajima, ze si to musime vyridit v jine zemi, proste musime zaplatit dvakrat. Ja mam takovou strasnou chut si najmout pravnika a zalovat je za diskriminaci. A navic nechapu kde to videli, zmenit zakon dva tydny pred zavereckama a posuzovat podle neho studenty, kteri studovali podle jinych pravidel? Navic kdyz tu zmenu zrejme nepropagovali dost na to, aby o ni skoly a instruktori vubec vedeli!

Ja jsem taaaak nasrana a bezmocna, ze je mi z toho spatne! 

žádné komentáře | přidat komentář

O dobrych a spatnych snech

12. září 2014 | 03.01 | rubrika: Život

Uz je to pres dva tydny, co Pilot odjel. Skoro kazdou noc se mu o mne zda. Nekdy delame prasecinky, jindy jsme pro zmenu manzele, mame dve deti a mame se hrozne radi. Vzdycky kdyz jdem spat, tak si z neho delam legraci a rikam mu, at pozdravuje nase deti. Je to fakt sweet, ze se mu o tom takhle zdava. Asi me fakt miluje.

Mne se taky o nem casto zdava. Nekdy to ani neni on, ale pointa snu je vzdycky stejna. Zda se mi, ze jsem s nim (nebo proste s nekym), ze me hrozne miluje, ze jsme si slibili, ze se vezmeme, mozna i zalozime rodinu a takovy veci. A ja pak najednou zjistim, ze k nemu uz vubec nic necitim, ze mi ani neni prijemny, kdyz se ke mne priblizi a ze se ho zoufale chci zbavit. Nekdy je mi ten clovek vylozene odpornej a ja nechapu, jak jsem mu kdy mohla neco slibit nebo na nej sahnout. Nekdy celej ten sen probrecim, protoze si pripadam hrozne, ze mu rikam at odejde po tom, co jsem mu v dobre vire naslibovala, jak spolu budem uz naporad. Nenavidim se za to, ze mu takhle ublizuju, ale nedokazu se uz na nej pomalu ani podivat. Nekdy mu ani nedokazu rict, ze chci aby odesel. Saha na me a ja si jen rikam tak ale rychle at to mam za sebou. Vnitrne u toho hrozne trpim, je mi skoro jako kdyby me znasilnoval. A zase myslim na to, jak se z toho vyvliknu, jak odejit a pritom ho nezranit. Jako kdyby to slo!

Taky jsem hrozne smutna, ze se mi to stalo zase. Tolikrat uz jsem v tehle situaci byla, ze uz jsem verila, ze chyba je ve mne. Ze proste nedokazu milovat. Ze ani pan pravy to nevyresi, protoze to mam rozbity. A pak prisel Pilot a s nim jsem zase zacala verit, ze rozbita nejsem a ze to dokazu, protoze on proste je ten pravej chlap pro me. A ted v tom snu prichazim o tyhle iluze, je mi strasne lito, ze mam zase byt sama, zase hledat a zranovat lidi, protoze po odchodu Pilota je veskera nadeje, ze jsem opravdu schopna s nekym vazne byt, zase ta tam. Vyhlidka na to, ze se v tomhle budu placat az do doby, nez budu uz prilis stara, nez aby me jeste vubec nekdo chtel, me dohani k zoufalstvi.

Probouzim se vetsinou uplne rozrusena, v depresi, mam nutkani brecet, nez mi dojde, ze to byl jen sen. Porad jsem s Pilotem, porad ho miluju a porad se chystam si ho vzit. Mam strasnou chut se k nemu pritulit, chci aby me hladil po vlasech a rekl, ze vsechno bude dobry. Ale on tady neni. A tak premyslim, proc se mi do haje museji zdat takove sny. Jsou to sny, co mi rikaji budoucnost, nebo jenom zpracovavaji moje vnitrni strachy a hruzy? Proc se mi sakra nemuze zdat to co Pilotovi?!    

Koupit letenku ci nekoupit letenku?!

9. září 2014 | 10.43 | rubrika: Život

Tak moje slavne studovani na skole cislo dva skoncilo po tom, co jsem tam propadla v plac, popadla svoje veci a odesla a uz se nikdy nevratila. S Nigelem se to fakt uz nedalo vydrzet, vyuzil jakekoliv zaminky, aby mi mohl ukazat, jak jsem hrozne blba a nicemu nerozumim. A protoze uz mi zbyva fakt jenom malo, tak jsem se rozhodla, ze pujdu na tu skolu, kam sel i jeden spoluzak ze skoly cislo jedna. Ti nejsou autorizovani na to, aby davali cizincum studentsky viza, ale ja uz je ani nepotrebuju, protoze mam 4 tydny na opusteni Australie a to by mi melo bohate stacit. Reditel Warren teda moc nechapal, co mam za problem s Nigelem (samozrejme se znaji) a ja jsem se bala, aby si nemyslel, ze jsem nejaka blbka, co nemuze dokoncit zadnou skolu a tak to zkousi vsude mozne, kde to jako bude nejlehci. Dneska ale se mnou delal pre-licenci a byl se mnou hrozne spokojenej a vubec nic mi nevytknul! To jsem v zivote nezazila. Porad tomu nemuzu uverit, jak po tech galejich a strasne buzeraci na tech dvouch minulych skolach to najednou bylo tak strasne jednoduchy?! A jsem z toho cela nastvana, ze nas mezinarodni studenty tady tak hrozne buzerujou a zdimaj z penez a mezitim skoly pro domaci studenty jsou uplne easy.

Pilotuv bejvalej student Brendon si vsimnul, ze ted litam ve Wollongongu a hned mi psal. Brendon byl na obouch mych predeslych skolach a pak odesel do skoly v Melbourne. Tak jsem se ho zeptala, jak se mu litalo s Nigelem. A on na to ze "Nigel je sprostej jako suk!” (rude as fuck). Prej proto sel do Melbourne. "A proc jsi me nevaroval???” vyhrkla jsem na nej. A on na to ze si myslel, ze se mnou bude v pohode, protoze jsem holka. Aha! No ale dost se mi ulevilo, ze to teda asi nebude mnou! Doted jsem si myslela, ze problem s Nigelem mam zase jenom ja.

Nigel vcera volal do me nove skoly kvuli me slozce a tedka uz se teda Warren vubec nedivi, ze jsem od tam vypadla, pac Harold (instructor) nam dneska ten telefonat zive predvedl. Vypadalo to asi takhle:

Harold zvedne sluchatko

Nigel: Kdo je tam?! 

Harold: /prekvapenej oslovenim/ eeeeh

Nigel: Kdo mluvi?!

Harold: Ty mluvis! Co chces?

Nigel: Ja jsem Nigel z te a te skoly

Harold: /smeje se/ Jo tak ty ses ten Nigel. :D

Na to Harold rika, ze nemohl verit tomu, jak je ten clovek neslusnej. A ja na to ze no vidis, jsem ti to rikala. :D

Pristi tyden ve stredu mam teda konecne slozit tu zaverecnou zkousku. Sranda je, ze oni ted nemaj zadne letadlo na takovou zkousku, takze budeme muset letet tam, kde jsem mela obe byvaly skoly a pujcit tam na dva dny Piper Arrow III! Ja ale litam s Cessnou 206!! Mam teda jeden den na to, abych si zvykla na novy letadlo a pak druhej den rovnou ke zkousce a predvest, jak to mam v maliku! Z toho mam trochu pupinky, ale neco mi rika, ze Warren bude uplne v pohode! Konec koncu i Harold mi rekl, ze jestli Warren rekl, ze budu ve stredu hotova, tak budu ve stredu hotova! Tak ja nevim, mam uz kupovat letenku?!

Stastna a nestastna

2. září 2014 | 13.35 | rubrika: Život

Tak jsem z te zaverecne letove zkousky jeste vic vydesena, protoze Nigel, ten dedula, co me bude zkouset, je nejakej divnej. Zacalo to, kdyz jsem zapomnela vratit nouzovej transponder. Takova mala krabicka, zapomnela jsem ji v letovem batohu a vsimla jsem si az doma. Kdyz jsem pak za par dni prisla do skoly, tak mi Nigel vynadal, ze protoze jsem mela krabicku doma, tak lidi kvuli mne nemohli litat. Ja jsem mu to moc neverila, prece tech krabicek maji vic! A von se nedal, ze kazda krabicka je jen pro urcite letadlo. Overila jsem si to pak u myho instruktora a jasne ze Nigel lhal! Ale proc??

Vcera jsem s nim mela uvod do instrumentalniho litani a dopadlo to hrozne. Pri pristani mi najednou zatlacil na knipl, ze prej lower the nose! Jenze my uz byli jen kousek nad pristavaci plochou, on na to tlacil, ja se snazila tahat proti nemu, ale protoze mi bylo blby se s nim vylozene pretahovat, tak jsme pristali na predni kolo, misto abysme nejdriv dosedli na zadni. No a hadejte koho za to blby pristani zjebal? Jsem ani nevedela, co na to mam rict.

No a hreb vecera byl, kdyz jsem delala zkousku zapalovani pred vypnutim motoru. Klic se otoci o jednu pozici do leva, pak zpatky, pak o dve pozice do leva a zpatky. Jenze mi to ujelo a misto o dve pozice to poskocilo o tri, coz je jako otoceni klice v aute a motor zhasne, coz ale neni zpusob, jakym se zhasina letadlo. Letadlo se vypina tak, ze se mu odpoji prisun paliva. Ja jsem teda okamzite otocila klic zpatky a bylo to tak rychle, ze se nic nestalo a motor vrnel spokojene dal. No jenze Nigel to videl a zacal me jebat ze jestli jako jsem vazne uzemnila oba magnetos a ze tim tyvole nicim motor! Rikala jsem to vecer Pilotovi, kdyz jsem s nim telefonovala a on rekl, ze to je tzv. dead cut check a ze se to treba na Zelandu uplne normalne pred vypnutim motoru dela a ze to urcite motoru neskodi.

Ocividne si Nigel teda asi mysli, ze mne je to jedno, ze delam chyby, ze se kvuli tomu necitim blbe a tak si pak vymysli pohadky o tom, jak kvuli me lidi nemuzou litat, nebo ze jim nicim letadla, aby mi to pekne nandal a ja se lekla nebo co. Jenze ja se blbe cejtim a jeste kdyz je takovej, tak je to jeste tisickrat horsi a ja pak zase ani nemam chut chodit do skoly a myslim si, ze kdybych chtela, aby se takhle ke mne instruktori chovali, tak jsem rovnou mohla zustat na te debilni skole, ze ktere jsem odesla.

Tak jsem to vcera se slzama v ocich rikala Pilotovi, ze se bojim ze na to nemam, ze me ten nevrlej dedek u zkousky urcite potopi a ze me to tim padem bude stat jeste spoustu penez. A Pilot me furt uklidnoval, ze to bude v pohode, ze jsem dobrej pilot a ze se nemam bat. Ale jestli tam prej fakt uz nechci byt, tak at sednu na letadlo a priletim za nim. A pojdme se prej vzit a mit deti! A pak se me znova zeptal, jestli si ho vezmu a prej je to tentokrat oficialni a kdyz jsem se ho zeptala co pil, tak rekl ze nic, ze se mu jen styska. A uz to prej stejne vi pulka rodiny, ze se budem brat, tak to tak vidim, ze moc na vyber nemam. :D 

Jak se Wien nechala osulit

31. srpen 2014 | 12.46 | rubrika: Život

Premyslim jaky by to bylo, kdyby se muj pasazer rozhodnul, ze se chce zabit a snazil se spadnout na zem s letadlem, ktery pilotuju ja. Tohle se ted totiz presne stalo nasemu ucitelovi Jamesovi a musim rict, ze uz jen z te radiove komunikace s vezi je mi uplne spatne. Video zde: https://au.news.yahoo.com/nsw/a/24821663/my-passenger-is-trying-to-take-over/ Fakt by me zajimalo, co slo tomu dedkovi havou a proc kdyz uz ho nebavi zit, proc proste nevyleze na utes a neskoci, misto aby se snazil zabit jeste i nekoho jinyho. Stat se to mne, tak uz tady asi nejsem, protoze precijenom nemam takovou ranu, abych dedkovi dokazala zlomit nos a zneskodnit ho.

Pilot mi ve stredu odletel a tak tady poustevnicim sama. Rikam tomu poustevniceni, protoze uz jsem prodala vetsinu nabytku a lednici, nemam ani postel, jen matraci na zemi a veci uz mam na pul v kufrech. Dalsi let odletet se mi ale kvuli pocasi podarilo az dneska, ale jsem hrozne rada, ze se to konecne povedlo, protoze by byla urcite hrozna skoda opustit Australii a neletet harbor scenic nad operou a nad mostem a podel pobrezi. Nadhera! Ted uz me jen ceka zitra letet trihodinovej let na instrumentech, pak 2x solo a hura na pre-licenci. Nejdriv se mi zdalo, ze se nemuzu hnout z mista a ted se zas bojim, ze to jde nejak rychle.

Jak jsem psala minule, snazim se taky zbavit myho auta. Ani jsem nevedela, ze je tady takova webova stranka, kde si za 35 dolaru muzete stahnout historii jakyhokoliv auta. Teda vedela jsem ze to misto, kde se auta registrujou neco takoveho ma a take jsem to pouzila, kdyz jsem moje auto kupovala. Rika se tam, jestli auto neni kradene, nebo zadluzene. Jenze na tech jinejch webovkach vam to i rekne, kolik to ma najeto kilometru. No a podle nich moje auto, kdyz jsem ho kupovala, nemelo najeto 65000, ale 165000! Hned jsem volala znamymu, kteryho jsem k nakupu myho auta tenkrat prizvala, protoze jsem cizinka a neznala jsem mistni pomery a nechtela jsem udelat neco blbe, nebo se nechat osulit! A vynadala jsem mu, ze co je to za debila, kdyz me necha koupit auto s pretocenym tachometrem!

Tak jsem sla na policii a policajtka mi rekla, ze ona osobne by teda nekoupila auto bez servisni knizky (proste mi rekla, ze jsem debil!) a ze to mam brat jako pouceni pro priste. Ze prej to nemaj chlapovi jak dokazat. Ze by musel rovnou rict, ze to udelal, ze jinak je to moje slovo proti jeho. Ja na to sokovane ze hele snad mate zaznamy o tom, kolik km to melo, kdyz to koupil? A vona ze jak by to jako dokazovalo, ze to pretocil? Si chudak treba ani nevsimnul, ze to najednou melo o 100000 km min. :D A ja na to ze treba to dela pravidelne, tak by na nej urcite meli vic udani, nez jen to moje, to by mel byt dukaz, ne? A to se policajtka fakt nasrala, vystekla ze existenci dalsich udani overit nemuze, protoze by nejdriv musela zjistit jeho jmeno a to nejde, protoze by to porusovalo jeho pravo na soukromi. Prej ji by se taky nelibilo, kdyby nekdo lezl do jejiho skoukromi. A ja na to ze to verim, ze by se ji to nelibilo, kdyby taky delala neco nelegalniho. A co moje pravo na spravedlonost?!

No tak tam pristi tyden jdu znova, tentokrat se sousedkou, ktera je Australanka, zna zdejsi pravo a ma pekne prorizlou hubu. Kdyz jsem ji rekla, jak probihala moje navsteva na policii, tak ji to hrozne navztekalo a zacala jecet, ze policajtka nema vubec pravo mi rikat, ze co ona osobne by udelala nebo neudelala a ze kdyby se to stalo ji, ze vsichni vime, co by udelala, ze by sedla za pocitac a adresa chlapa by byla hned na svete!   

Taky jsem teda napsala na ty webovky, jestli by mi mohli rict, kde vzali ty hodnoty meho tachometru. Oni mi napsali, ze jestli mam nejake dukazy, ze ta cisla nejsou pravdiva (jako treba servisni knizku), tak ze to mam poslat a oni to prosetri. Ja jsem se vytocila a dost nevybirave jsem jim napsala, ze dukazy at koukaji poslat oni mne, ze me jejich stranka poskozuje, odhani kupce a snizuje hodnotu myho vozu! A ze nechapu proc teda tam nemaji zadnou hodnotu tachometru za ty dva roky, co to vlastnim ja, i kdyz jsem dvakrat obnovovala registraci a stav tachometru nahlasovala a proc mi na uradech nerekli uz driv, ze je to nejaky divny?! Sousedka to laskave upravila do uhlazene formy, kde je ponizene prosim a sypu si popel na hlavu.

No tak chtela jsem za moje auticko 12 tisic dolaru, ale ted s tim pretocenym tachometrem mi ve Fordu nabizeji 5. :D

žádné komentáře | přidat komentář