Nekdo mi vymenil ucitele

24. únor 2014 | 03.53 | rubrika: Život

Je ted sama lichotka, diva se mi dlouze do oci, rika mi, jaka jsem krasna, jak me miluje a jaky ma stesti, ze ho chci. Co se s nim sakra stalo? :D Teda ja si nechci stezovat, jen jsem z toho nejaka prepadla. Nejde mi to do hlavy, ze jeste pred nekolika tydny mi rikal, ze jeho pritelkyne je ta jedina a prava a bal se toho, ze se zamiluju a ze mi ublizi. A ted je vsechno jinak. Tedka se mnou planuje navrat za Zeland, ukazuje mi na mape, kde vsude mi to musi ukazat a ujistuje me, ze Zeland je super a ze se mi tam bude libit. I kdyz nadruhou stranu si dela starosti, ze co kdyz se mi tam libit nebude. Coz se taky trochu bojim, protoze ja mam precijen radeji teplo.

Tenhle vikend jsme stravili v Narooma, coz je ctyri a pul hodiny jizdy od Sydney. Meli jsme krasnej apartment s terasou s vyhledem na tyrkysove modrou morskou zatoku, kde se cvachtali tuleni a obrovsti pelikani. Bohuzel, krome par prochazek jsme toho tam moc nepodnikli, protoze ja mam zitra zaverecnou teoretickou zkousku PPL a on ma zas za par tydnu jinou zkousku na Novym Zelande. Takze jsme se oba ucili jak skolaci, ale i tak to byl super vylet.

V breznu jede na Zeland. Nejdriv ze na tyden kamaradovi na svatbu. Pak ze si tam jeste i obnovi multiengine a ze to teda budou tydny dva. A nakonce jsou z toho dva tydny a kousek, ktery se tahnou pres tri vikendy. To jsem zvedava, jak to jako vydrzim. K tomu tam zrovna jeste nasel nabidku na praci, o kterou by se rad uchazel, ale nevi jestli ma, protoze ja jsem zrovna doplatila muj kurz az do zari a on se me tu boji nechat samotnou. :D Teda taky se mi to vubec nelibi, ze by tedka odesel, ale rekla jsem mu, at si to poda a ze resit to budem, az jestli tu praci dostane. A do toho mu zavolal jeho pronajimatel, ze se chce nastehovat do baraku a ze by byl rad, kdyby se ucitel co nejrychleji vystehoval. Proste jak kdyby vsechno smerovalo k tomu, ze uz tu dlouho nebude.

:( Achjo, mohlo by to aspon jednou byt trochu jednoduchy? 

Pretty Woman

9. únor 2014 | 12.55 | rubrika: Život

Konecne doma. Uz si ani nevzpominam, kdy jsem spala doma naposledy. Travim ted spoustu casu s ucitelem a uzivam si. Uz pozna i nektery moje kamarady a kazdej mi rika, ze s nim vypadam statne a zamilovane. Vcera jsme se trochu priopili a skoncili jsme spolu v sest rano na Hyams beach, nejbelejsi plazi na svete, ktera je tak dve a pul hodiny jizdy od Sydney. Stihli jsme to tak akorat, abychom mohli pozorovat vychod slunce a pak se zavrtat do deky a par hodin se prospat. Teda pote, co jsme vyuzili toho, ze jsme tam takhle brzo rano byli na te plazi sami. :D

Udelala jsem zkousku z litani. Byla dosud nejtezsi a taky nejdulezitejsi. Po Norovi jsem teprve druha ze tridy, kdo uz ji ma. :D Ten komisar, co me testoval, me po zkousce ucitelovi dost chvalil. Ucitel se div necervenal a rikal, ze si nemuze privlastnovat vsechny zasluhy, protoze nebyl muj instruktor od zacatku. Vecer jsme pak lezeli v posteli, koukali jsme se sobe do oci a ja jsem si v duchu rikala: "Doufam, ze ses na me pysnej. Taky bys mi to mohl rict. Tak sup, rekni, ze ses na me pysnej!” A hned na to mi rekl, ze je na me pysnej. :D Neni nad to mit chlapa, co umi cist myslenky.   

Posledni dobou se mi zdalo, ze se ucitel vic a vic zamilovava. A ja jsem v tom taky az po usi a vim, ze uz si to stokrat v mych ocich precetl, protoze mi proste vidi az do zaludku. Casto si pripadam jako Pretty Woman a mam zrovnatak chut mu rict, ze Baby, I'm gonna treat you so nice, you're never gonna wanna let me go. Jenze se nechci unahlovat. On vi o me trimesicni periode zajmu a i to, ze mam nase trimesicni vyroci zapsany v kalendari v mobilu. Abych vedela, kolik nam jeste zbyva casu. :D Bude to v breznu. On kdyz to videl, tak mi to presunul na kveten. Pak na cervenec. A kdyz jsem mu rekla, ze byt jim, tak to presunu zpatky na brezen, protoze jestli spolu budem jeste i v cervenci, tak ho mozna uz taky nenecham odejit, tak to presunul na brezen. 2015.

Zacali jsme i laskovat s myslenkou, ze az pujde zpatky na Zeland, ze bych mohla jit taky. Vubec se tomu nebrani, spis na opak vypada, ze by byl rad! Furt mi vrtalo hlavou, co by na to asi rekla ta jeho pritelkyne. Vsechno s nim je super, ale ze si porad smskuje s ni mi celkem leze na nervy. Tuhle bylo uz po pulnoci a ona mu jeste porad psala. A to maj na Zelandu myslim jeste snad o dve hodiny vic. Normalne si toho nevsimam, ale tentokrat uz mi to fakt vadilo, tak jsem se ho zeptala, jestli jako ona nikdy nechodi spat. A on ze chodi, ale ze maji tedka nejaky problemy, tak proto je jeste vzhuru. No a vcera z nej vypadlo, ze uz spolu nejsou. Nejspis se rozhodla, ze uz ma toho cekani na neho dost a ze stejne nechce bourat rodinu. To jsem zvedava, jestli si to jeste zase nerozmysli, pac to bych byla zase namydlena. No ale aspon mi doslo, proc se ucitel posledni dobou chova, jako kdyby mezi nama nic nestalo.

Takze mi vcera rekl, ze me miluje a ze chce byt muj pritel. Kdybychom zrovna nesedeli, tak bych z toho asi fakt padla na prdel, protoze slyset neco takovyho zrovna od neho je k neuvereni. Byla jsem z toho stastna jako blecha, ale furt si rikam nechval dne pred vecerem, protoze kdo vi, jak moc je to teda s tou jeho pritelkyni definitivni a taky kdo vi, jestli ja jeste budu zamilovana i po tech trech mesicich. Ale jinak je to tedka super a ja bych si moc prala, aby on konecne byl ten, co s nim uz zustanu.  

Jak jsme slavili narozeniny

26. leden 2014 | 02.10 | rubrika: Život

Ucitel se mi ve ctvrtek zaseknul na letisti vzdalenem dve a pul hodiny jizdy autem od Sydney. Doletel tam letadlem a pak se kvuli desti a mrakum nemohl vratit. Div ze tam vubec doletel a nenarazil do nejakyho pohori. A ja blbec jsem si z neho chtela utahovat, tak jsem mu napsala, jestli nahodou nepotrebuje vyzvednout. :D A on nejdriv ze hahaha ne, ale jak mu pak doslo, ze tam fakt nechce zustat pres vikend a ze ani nema s sebou penize, tak mi hned volal a ze jo prosim Te prijed pro me. :D Tak jsem tam teda pro neho dojela, tesila jsem se, ze spolu stravime dve a pul hodiny sami v aute. Nez mi asi v pulce cesty doslo, ze on s sebou bral jeste jednoho studenta z "vyssiho rocniku". Sakra, nemela jsem se nabizet! 

Kdyz jsem tam dojela, oba se uplne rozzarili, ten kluk me hnedka objal a byl tak strasne stastnej, ze me vidi. :D A ucitel mi napsal smsku (protoze on mi vzdycky pise smsky, kdyz je tam jeste nekdo jinej ze skoly), ze prej jsem awesome! Ha, to je ta nejhezci vec, co mi kdy napsal! Tak jsme jeli domu. Ucitel zase chtel stekat z okna na lidi, ale to jsem mu zakazala, tak misto toho na ty lidi mnoukal. :D Pak se mi hrabal v prehravaci na mobilu a najednou slysim, ze tam jde ta pisnicka, co jsem se tady nad ni nedavno rozplyvala. Prej to byla nahoda. AHA! Tolikrat jsem ji uz slysela a tolikrat jsem u ni myslela na neho. A ted jsme ji zcela spontanne spolu zpivali, splnil se mi muj sen! :D Zachvili se ale oba ulozili k spanku a to me teda zase stvalo, ze musim sedet pet hodin za volantem a ani se nikdo neobtezuje bavit ridice!

V patek jsme sli do kina a dokonce to tentokrat vyprovokoval on (i kdyz ja jsem mu rekla uz den pred tim, ze bych na ten film nekdy chtela jit). Zlodejka knih nas ale moc nebavila. Citila jsem se provinile, ze jsem vybrala film, na kterym se nudime. Ale protoze jsme byli v tom kine skoro sami, tak jsem nasla zpusob, jak memu spatnemu svedomi ulevit a jak nam ten film zprijemnit. ;)

Vcera mel narozeniny. Valila jsem teda do kramu s modelama, protoze jsem mu nutne potrebovala koupit Spitfire. On je strasne zboznuje, ma je na pozadi v mobilu, v iPadu i na pocitaci a porad o nich mluvi. Meli tam letadel jako sracek! Citila jsem se zas jak maly dite v hrackarstvi. Sama jsem z tech vsech letadel byla cela poprdena. A hned se me tam ujal jeden chlapek a kdyz jsem mu rekla, ze shanim Spitfire, tak me provedl vsemi kouty obchodu a ukazal mi kde co maj. Neco mi na nem ale nesedelo. "Ty tady prodavas?" zeptala jsem se ho. "Ne, ja tady jenom hodne nakupuju" rekl na to on. :D Nasli jsme peknej kovovej model jen za 20 dolaru. Bingo! Tak si to masiruju k pokladne kolem vitriny s limitovanejma edicema. A tam byl taky Spitfire! Vetsi, krasnejsi a o moc drazsi! Divala jsem se stridave na toho krasavce ve vitrine a na toho zebraka, co jsem si nesla. Kruci tolik penez, to si prece ucitel vubec nezaslouzi. Dyt ani neni muj pritel! Jenze kdyz on je tak krasnej! Nojo, nakonec malej zebrak letel do kouta a ja jsem doma radostne balila krasavce z vitriny do modreho papiru.

Spitfire

Ucitel dorazil vecer ke mne, pac jsme byli domluveni s Brendnem (jeho byvalym studentem), ze se potkame ve meste a pujdem parit. Dala jsem mu darek a on z neho byl taky uplne hotovej. Prej boze muj Spitfire mi jeste nikdo nikdy nekoupil! :D I kdyz porad opakoval, ze jsem mu nemela nic davat. Pak jsem ze sebe shodila triko a kratasy, mela jsem na sobe sexy soupravu a rekla jsem mu, ze by si mel rozbalit jeste tenhle darek. Totiz jak jsem minule psala o tom horoskopu, tak mimo jine jsem se tam taky docetla, ze jakmile ryba pochopi vodnarovu pretvarku, prestane fnukat a zacne jej svadet, nema muz sebemensi sanci!

Vzala jsem si teda vcera na sebe ty krasny saty, co jsem si nadelila k Vanocum. Jsou sexy, krasne se trpytej a mam v nich holy zada. Presne podle planu jsem byla vsude stredem pozornosti. Chlapi na me civeli, kazdou chvilu se me nekdo snazil oslovit a ani ucitele to nenechalo v klidu. Psal mi, ze si ani uz nevzpomina, kdy naposledy sel do klubu po boku nejkrasnejsi zeny tam. Wow, uz jsem krasna (vlastne nejkrasnejsi!), uz to neni jenom ze nejsem spatna. :D K tomu do nej Brendon hucel, at se na me podiva a ze jsem jasna desitka (deset bodu z deseti lol!) a ze to musi prece uznat! Ucitel se kroutil, ze me hodnotit nechce a nebude, protoze jsem jeho studentka. Myslim, ze mu docela vadilo, ze tam jsme s Brendnem a ze tim padem se nemuze pred vsema tema chlapama predvest a dat jim jasne najevo, ze tahle holka patri jemu. A nejvic me vysokovalo, kdyz se tam kolem me zacala ovijet i jedna holka. :D Ucitel se tomu jenom potutelne usmival.

Kdyz jsme dorazili zpatky ke mne, ucitel rekl, ze si chce jeste jednou rozbalit svuj darek. A nemyslel tim ten Spitfire! Zustal do rana a tak jsme jeste rozbalovali i rano a ja jsem si to hrozne uzivala. Jsem do neho blazen. Ani si nechci predstavovat, jak me to porazi, az si konecne najde tu vysnenou praci doma na Novym Zelandu a odejde. Nechci ho nechat odejit, fakt ze ne! 

Jak tapu a nechapu

22. leden 2014 | 01.24 | rubrika: Život

V pondeli po skole jsem spechala na veceri se dvema kamaradkama. Ucitel me ale zastavil ve dverich a chtel se mnou mluvit o zitrejsim letu. Poznal to na me, ze se mi to zrovna nehodi. Prej co se deje? Rikam ze specham do mesta. Aha, tak jdi rekl na to on a ja jsem sla. Asi za dve minuty mi prisla smska od holek, ze to nestihaji. Sakra! Napsala jsem ucitelovi smsku, ze akce byla zrusena a ze to jsem se s nim mobla bavit dyl. Odepsal, ze se vzdycky muzu vratit. Vratit se do skoly?? No on prej jde domu. ;) Aha, to je pozvanka? A on ze potrebujes ji? A takhle je to vzdycky! Vzdycky si pripadam, ze ja jsem ta kdo se angazuje a on je ten, co rika, no tak kdyz jinak nedas. :D Vzdycky je to jak chces, ale o tom co chce on ani slovo. A ja furt tapu a nechapu. I kdyz je pravda, ze kdyby nechtel, tak bych to urcite vedela a netapala. Takze asi chce, ale nikdy to nerekne. 

Taky mi nikdy nerekne nic hezkyho. No mozna je to jedna z veci, co me na nem pritahujou, nevim. Jsem zvykla od chlapu slychat jaka jsem krasna a uzasna a jak by si prali mit partnerku jako jsem ja. Ucitel by nikdy nic takovyho nerekl. Vzdycky kdyz mu reknu neco hezkyho, tak jeho odpeved je dekuji, nebo v lepsim pripade "taky nejsi spatna". :D

Nedavno se zacal sam od sebe ucit nemecky. Lezeli jsme v posteli, on vytahnul iPad a ukazoval mi program na uceni se cizych jazyku. Prej kterej ma vybrat? Rekla jsem nemcinu. A od ty doby se to fakt uci a dela pokroky! Proc se uci zrovna jazyk, kterym mluvim ja? :D Ja jsem kvuli nemu havarovala s letadlem na simulatoru, protoze on si u toho hral s tim programem a ja jsem misto na monitor cumela na jeho iPad, pretahla jsem letadlo pri stoupani a spiralou jsem s nim praskla o zem. Hrozne jsem se tomu smala a on rekl jezismarja s tebou uz nikdy nepoletim. :D

Vratila jsem se teda k nemu, sli jsme na veceri, divali jsme se na film, meli jsme hezkej vecer. Nechtelo se mi v noci jet domu a pak zase zpatky, tak jsem zustala do rana. Byla to chyba. Kdybych byla doma a videla rano ten dest, tak bych se jen prevalila na druhej bok a sla do skoly az ve dve odpoledne na vyuku. Jenze on trva na tom, ze do skoly budu chodit i kdyz se nelita a budu se tam ucit. Takze jsem byla nucena tam sedet uz od sedmi rano.

Dneska jsem se tak ze zvedavosti podivala na to, jak se k sobe hodime podle znameni. Konkretne kniha Znameni lasky. A uplne mi to vyrazilo dech. Dostala jsem odpoved na vetsinu mych otazek. A uklidnilo me to neskutecne. :D

"..práskne jí u ucha nafouknutým papírovým pytlíkem a poté se začne hystericky smát, když se jej zeptá, zda si všiml jejího nového parfému. Všiml si ho. Opravdu. To je právě důvod, proč nafoukl onen papírový pytlík a práskl ho přímo u jejího ucha. Zaneprázdnilo to totiž jeho ruce, právě když měly chuť se natáhnout a něžně se dotknout její tváře. Tak se přece chovají jen změkčilí muži! A to on určitě není. Co by si pomysleli jeho kamarádi, všichni jeho přátelé? Takové nesmysly jsou pro romantické, sentimentální povahy, nic pro něj. Počkejte. Změní názor. Dáma ve znamení Ryb se proplakává k spánku, neboť muž Vodnář, do něhož se zamilovala, s ní jedná s (záměrnou) odtažitostí, jako by jej zcela odpuzovala (i když je jí ve skutečnosti tak vzrušen, že zapomněl, který se píše rok).."

To je celej on! Hned se mi vybavilo, jak mi v letadle furt stahuje gumicky z vlasu a jak mi pak rikal, ze to dela pro to, ze se me chce dotykat. Jak mi furt pripada, ze o me snad ani nema moc zajem. Kdo by to byl rekl, ze nejakej horoskop presne popise muj vztah nevztah.

Psal mi vecer, ze prej u nej v loznici porad citi muj parfemem. Odepsala jsem mu, ze je mi to lito. :P On ze urcite neni. A melo by? Prej ne. Nevoni to spatne. :D

Jak jsem byla na Fiji

21. leden 2014 | 14.06 | rubrika: Život

Cetla jsem u Orchidejky o dovoleny v Egypte a tak jsem si vzpomnela, ze bych sem taky mohla postnout, jak jsem byla na Fiji. Fiji byl muj sen uz odpradavna a minulej rok jsem si ho konecne splnila. :) Ale nebyla to zadna typicky ceska valeci dovolena v hotelovem rezortu, protoze ja osobne bych se asi radsi dobrovolne zastrelila. :D 

Po Fiji s batohem na zádech

Kolem osmé večer jsem dorazila na letiště v Nadi. Nejdříve jsem musela projít výběrovým řízením o vízum. Pan úředník koukal dost přísně, ale pak se mu chtělo kašlat, tak se odsunul s židlí, aby nekašlal do papírů a to jsem viděla, že nahoře vypadá normálně, má košili a kravatu, ale dole má sukni! Musela jsem se dost ovládat, abych se nezačala smát! Sukni tam měl k uniformě každej. Vízum jsem dostala, takže se jde dál.

Všechny krámy byly už zavřený, což mě celkem zneklidňovalo, protože jsem si hned chtěla zarezervovat nějaké aktivity, abych mohla hned ráno vyrazit. U východu mě pak zastavil jeden chlap, taky v sukni, ale tenhle byl ještě k tomu homosexuál od pohledu. Zeptal se mě co hledám, tak jsem řekla, že nějakou cestovní kancelář. On řekl že žádný problém, hned zavolal tam na nějakou paní a ta že mě prý vezme "nahoru". Nejdřív jsem se z toho chtěla vyvlíknout, protože tihle letištní odchytávači jsou většinou podvodníci, ale pak mi došlo, že už je fakt pozdě a že je to asi moje jediná šance ještě dneska něco zarezervovat. "Nahoře" tedy byla primitivní kancelář, která k mý úlevě i vypadala jako cestovní. Lote se mě teda zeptala co všechno chci dělat, hnedka všude zavolala a udělala rezervace. Pak přišel i ten teplej Mar, moc se mu líbila moje sukně, mám takovou sportovní, co pod sukní ještě skrývá kraťasy, hnedka říkal, že by takovou taky chtěl. :D

Když jsme byli hotoví, tak Lote říkala, že do příletu dalšího letadla mají mraky času a že teda můžem jít všichni spolu na večeři jestli chci. Vlastně asi chtěla říct, že bych je na to jídlo mohla pozvat a taxíka samozřejmě taky platím já, ale takhle to líp znělo. Přemýšlím, jak často se takhle nechávají od turistů pozvat. Bylo mi to jasný, ale tak aspoň jsem nemusela jíst sama a ještě jsem se mohla různě vyptávat. Oni mermomocí chtěli do takové podivné hospody, kde měli jen pizzu a kuřata. Obsluha se na mě blbě koukala, když jsem jim řekla co všechno nejím, pak se chvíli v kuchyni dohadovali, ale nakonec mě mile překvapili, dostala jsem parádní zeleninový salát s kousky čerstvého ananasu. Tak jsem si ho hned objednala ještě jednou.

Tak jsem se těch dvou tak ptala, co tam stojí třeba dům a oni že asi 20 tisíc Fiji dolarů, což je možná 250 tisíc Korun, no hned jsem říkala, že si tam teda koupím dům a na všechno se vykašlu. :D A oni že to mám udělat a že když tam nebudu, tak to mám pronajímat. A já na to, že to by se o to ale musel někdo starat. Na to hned Mar, že přece teď znám je! :) Já budu organizovat hosty v Austrálii a oni je hned už na letišti přivítají, pověsí jim věnce kolem krku... a nebo víš co? Kup si loď! My tu máme jen jednu společnost, co rozváží lidi mezi ostrovama, to by bylo ryto! Hahaha tihle dva by asi prodali i svoji mámu. :))

Po jídle jsem teda jela do ubytovny. Tam bylo na pokoji asi deset postelí a protože já už vím, že v takovém pokoji bývá jedna až dvě zásuvky pro všechny, tak jsem hned okoukla, která postel stojí u zásuvky a tu jsem obsadila. A zachvilku jsem byla tvrdá jako špalek.

Ráno jsem šla na snídani. Byl tam toustovej chleba, marmeláda, burákový máslo a máslo. Tak jsem se zeptala, jestli mají i něco jinýho, prej jedině objednat z menu, ale tam taky neměli nic poživatelnýho. Nakonec jsem nakoukla do kuchyně a někdo tam zrovna připravoval ovoce na talíře. Jeden malej banán, kolečko ananasu a kousek papáji. Tak jsem té paní řekla, že chci taky to ovoce. Nejdřív na mě blbě koukala, ale nakonec to donesla, ani zaplatit nic nechtěla. Ale teda ne že bych pak už neměla hlad. Doufala jsem, že si nějaký jídlo stihnu koupit v přístavu, ale tady všechno funguje na Fiji-čas. Teda všechno kromě té lodi. Takže autobus přijel na Fiji-čas o půl hodiny pozdě a loď jela na normální čas, tedy zavčas. Takže jsem byla ráda, že jsem v přístavu stihla popadnout aspoň trs banánů a lahev vody. Loď jela 5 hodin, takže jsem tam tak na střídačku fotila ostrovy nebo pospávala. Ve dvě odpoledne jsem byla v cíli na ostrově Nacula. Vítali nás už na pláži, zpívali a hráli na kytaru a my pak všichni museli zakřičet Bula! (ahoj), protože jinak bychom prý nedostali oběd. :D K obědu byla rýže, tortila a taková indická čočka, moc toho nebylo, tak jsem byla ráda za moje banány. Pak nám rozdělili pokoje, já jsem ho musela sdílet s takovým norsko-švédským párečkem. Už jsem si té jejich skupiny všimla na lodi a už tam mně přišli děsně nesympatičtí. Tak jsem se sebrala a šla jsem se procházet po ostrově, vylezla jsem na kopec a rozhlížela se do všech stran, sbírala jsem kokosový ořechy, ale nešly mi otevřít :D pozorovala jsem lezce, takový ty ryby co mají nohy a lezou i z vody ven. Večeře byla dobrá, zelenina, nudle a brambory. Pak jsem si teda dopřála sprchu (žádná teplá voda samozřejmě) a šla jsem spát.

Druhej den po snídani jsme jeli šnorchlovat do modré laguny, prej se tam točily i nějaké filmy. Byly tam korály, ryby, malý rejnoci, pak jsem si sedla na špičku našeho člunu a pozorovala jsem tam takovou skupinu českých turistů, co přijeli z jiného ostrova. Pak jsme měli jet zpátky na Naculu, já jsem se nějak neměla k tomu lézt do člunu, nikdo mi nic neřekl, tak jsem na té špici seděla celou cestu a to mě hrozně bavilo, jak býčí rodeo. :)) Pak jsme dostali oběd a já jsem se pak zas nalodila na tu velkou loď a jela jsem dál, naštěstí už bez Norů a Švédů.

Daším ostrovem na mé cestě byl ostrov Kuata. Taky nás hned vítali zpěvem a hrou na kytaru už na pláži. Dlouho jsem se tu ale neohřála, protože hned byla možnost jít na protější ostrov šplhat až na špici a mít krásnej výhled po okolí. Ale hnedka bylo vidět že tady na tom ostrově bude víc rodinná atmosféra. Na Nacule se o nás starali jen zaměstnanci, tady byly i děti a zvířata, tady turisti žijou s celýma rodinama.

Tak teda já, jeden Švýcar (ostatní byli strašně unavení) a náš průvodce jsem se vydali na vrchol toho ostrova. Trvalo to asi hodinu a málem jsem tam vypustila duši, byla jsem červená jak rak a tolik jsem se ještě ani v sauně nezapotila. Za to jsme ale pak mohli pozorovat západ slunce z vršku, vidět náš ostrov a to bylo pěkný.

Když jsme se vrátili, tak nám řekli, že v úterý je na Kuatě vždy Fiji-noc, to jsem teda měla štěstí, že bylo zrovna úterý! Takže ještě před večeří byl ceremoniál kavy, to je takovej jejich tradiční nápoj z kořene jedné rostliny, s člověkem to nic nedělá (teda prej to léčí), jen když se toho vypije hodně, tak to pak uspává. Takže nás vzali do takové místnosti, kde seděli samí chlapi po zemi, jeden měl před sebou takovou dřevěnou mísu a v tom tu kavu. Prováděl jakýsi rituál, dělal jakože čaruje, pak vzal takovej barevnej hadr a v té kavě ho vymáchal i se svýma prackama, to se mi udělalo trochu nevolno a myslela jsem si, že tohle teda já pít nebudu. Jenže oni nám to pak dávali po jednom a vždycky počkali až dopijeme, fuj tak jsem to musela vypít, ani to není extra dobrý.

Po ceremoniálu jsme dostali typické Fiji-jídlo, takové to co se peče a udí v díře vyhrabané v zemi. Bylo tam kuře, špenát s hovězím, taro – takové Fiji-brambory, normální brambory, salát se sladkýma bramborama a zelnej salát, kterej zabili majonézou, takže jsem měla akorát brambory. S jídlem jsme si sedli na zem a směli jsme ho jíst jen rukama. Oni nám u toho hráli a zpívali, to bylo fajn.

Pak nám i zatancovali Fiji-tance, mladí kluci se šátkama ovázanýma kolem pasu tančili tak divoce, že jsem čekala, kdy některýmu ten šátek spadne, ale to se teda nestalo. :)) Pak jsme se učili bula tanec a pak začalo pršet a pršelo celou noc. Dala jsem si zase studenou sprchu a šla jsem spát.

Ráno jsme k snídani měli nějakou rýžovou kaši s mlíkem, kterou jsem teda nejedla a pak nějaký koblihy a marmeládu, no radši jsem se neptala, jestli je v těch koblihách vejce, pač jsem to už tak viděla, že bych byla hladem. Ještě pořád trochu pršelo a moře bylo celkem rozbouřený, ale my jsme přesto vyjeli krmit žraloky. Všechno v lodi bylo totálně mokrý, voda cákala všude a byli jsme pěkně zmrzlí. Po třiceti minutách jsme dojeli k útesu, tak jsme konečně mohli naskákat do vody a tam bylo pěkně teploučko. Korály tam byly o moc hezčí než v té modré laguně a jednoho žraloka jsem taky hned viděla. Naši průvodci nachytali ryby a přilákali nám dohromady tři žraloky, který jsme si i hladili. Chtělo se mi už teda čůrat, pač jsem ráno vypila spoustu čaje, ale bála jsem se to tam pustit, protože jsme tam plavali furt dokola a to bych nechtěla pak tím místem plavat znova. :D Jenže na cestě zpátky už jsem fakt nevěděla jak to mám vydržet, takže kvůli mně museli zastavit loď, vyhodit mě do vody, počkat, pak mě zase vylovit a jet dál. To byl pěknej trapas, hlavně když vůbec neměli trpělivost a každý dvě sekundy se mě ptali jestli už.

Zpátky jsme přijeli zase úplně zmrzlí, hned jsem se musela převlíct a požádat o čaj. Pak jsme měli oběd. Rýže se zeleninou, omeleta, párkovo-sýrová pizza, salát s majonézou. Tak jsem si dala tu rejžu a jim mně bylo líto, tak mi ještě speciálně uvařili brambory. Který jsem musela zachránit před fritováním, protože prostě nevěřili, že je jen vařený budu jíst. Pak jsem si ještě řekla o syrovou cibuli a sůl a byla jsem štěstím bez sebe. :)

Po jídle jsem si ještě dopřála hodinovou masáž, šlofíka a pak jsem se zase nalodila na tu velkou loď. Za chvíli jsem byla na Beachcomber, což je takovej malej ostrov, kterej člověk obejde za pět minut kolem dokola. Všechno tam bylo modernější, i teplá voda tekla, mně se tam ale vůbec nelíbilo, nebylo tam co dělat. K večeři byl velkej raut, takže jsem si tam konečně mohla dát dost jídla, no a sedla jsem si k takový skupince Čechů. Vyšlo najevo, že je to ta stejná skupina, kterou jsem před dvěma dny pozorovala na modré laguně, když jsem seděla na špici toho člunu. Ale moc dlouho mě nebavili, byli to všichni doktoři, kteří měli plnou hubu připomínek, když viděli co jím a já jim žádný doučování z výživy dávat nechtěla. Ještě jsem se jich tak ptala, co říkají na ten zítřejší výlet na tradiční trh do Lautoky a oni se mi vysmáli, že větší blbost ještě neslyšeli, že nakupovat můžu doma a tady mám jít radši plavat do moře. No, já teda můžu plavat v moři i doma, ale na tradiční místní trh s místníma specialitama se doma těžko podívám. Lautoka je vzdálená asi 30 km od Nadi, kam jsem měla dorazit další den večer, takže jsem se úplně nadchla myšlenkou, že pojedu na ten výlet do Lautoky a pak se na ten nudnej ostrov odmítnu vrátit!

Ráno jsem musela čekat až du půl jedenáctý než mi sdělili, že na výlet do Lautoky se nepřihlásilo dost lidí, takže se nikam nejede! To mě teda fakt hodně zklamalo. Tak jsem tak přemýšlela, co bych jako dělala a napadlo mě, že jsem chtěla zkusit vodní skútr. Tak jsem se tam šla zeptat, nabízeli mi různý možnosti, i třeba výlety na jiný ostrovy, tak jsem dostala nápad. "Jak dlouho se jede do Lautoky?!" Mladík na to že prej 45 minut. Tak jsem řekla že super, jedem do Lautoky, on mě tam vysadí a vrátí se sám. On nejdřív zas divně koukal, ale pak že prej tak jo. Tak jsem jela skútrem do Lautoky, mladík seděl za mnou a navigoval a já jsem byla moc ráda, že mám jenom batoh, protože kufr by se mi do skútru nevešel!

V přístavu jsem se s mladíkem rozloučila a skočila do prvního autobusu, co jel kolem. Nejdřív jsem se trochu vyděsila, protože ten autobus byl plnej domorodců a všichni na mě civěli, ale pak byli úplně milí, udělali mi i místo na sednutí, jsem se ale musela omluvit, že jsem mokrá jak myš a radši postojím.

Trh v Lautoce byl obrovskej. Byla jsem tu jedinej turista, takže všichni byli strašně přátelští a zvědaví, každou chvíli mě někdo usadil k němu do stánku a napájeli mě kavou, jeden se mnou šel i do města, aby mi ukázal kde je pošta, abych mohla poslat pohledy. :D V jednom stánku mi loupali ananasy a já jsem je tam rovnou jedla a hrozně mi chutnaly, protože tamní ananas je prostě úplně něco jinýho než u nás, další mi otevřel kokos, abych mohla vypít tu vodu a pak mi i půjčil nůž, abych ho mohla i vydlabat a sníst a při té příležitosti se mě každej vyptával odkud jsem, jak se jmenuju, jak se mi líbí Fiji, kde bydlím, kde už jsem všude byla a kam ještě jedu.

Něco jsem tam pokoupila na vyzkoušení – casavu a taro – takové jejich brambory, už uvařené. Lumi – jakási mořská řasa uvařená s cibulkou a kokosovým mlíkem. Pak jsem šla zpátky na začátek, pač jsem tam jedněm slíbila, že se ještě vrátím na jednu kavu. Tak jsme tam seděli, kecali, pak jeden z nich řekl, že taky jede za chvilku do Nadi, říkám tak super, aspoň mi ukážeš, kde jede ten autobus. :))

Cesta autobusem byla děsná, všechna ta kava a kokosová voda chtěla ven a ten autobus zastavoval snad u každého stromu a ne a ne dojet do Nadi. Nakonec jsem z okna viděla, že jedu kolem letiště, tak jsem se rychle s tím mým společníkem rozloučila a vyskočila. Skoro jsem na to letiště běžela, ale moc mi to nešlo, jsem měla strach abych to nepustila. :)) Hnedka u vchodu jsem potkala Lote, asi se tam zrovna snažila urvat zase nějaké turisty, tak jsem jí hodila nákup a utíkala na ten záchod. To byla poslední vteřina!

Potom jsme šly s Lote do kanceláře a dohadovaly jsme se, co budu dělat ten poslední den. Chtěla jsem jet na kajak nebo na raft, ale to nešlo, tak Lote řekla, že mě prostě vezme po okolí a bude. To jsem teda byla zvědavá co to bude, když to stálo 250 Fiji-dolarů. Nicméně na ráno už jsem program měla, jela jsem skákat s padákem. Trochu pršelo, ale jim to nějak nevadilo, tak jsem se taky nevzrušovala. Což jsem teda asi měla, pač ty kapky vody mě pěkně zmasakrovaly, bolelo to děsně, takže jsem si ten skok vůbec neužila. To jsem si ještě já blbec připlatila, abychom skočili z větší výšky a tím pádem dýl padali.

V poledně mě teda vyzvedla Lote s taxíkem. Ukázali mi největší hinduistický palác na Fiji, botanickou zahradu, místo kde první lidi dorazili na Fiji a pak jsme jeli do bahna, to se mi líbilo. Byly tam tři rybníčky, jeden s úplně vařící vodou, jeden s bahnem a jeden s vodou z prvního bazénku, ale už s nižší teplotou. Hnedka jsem tam viděla dva lidi totálně pokrytý blátem a musela jsem se jim děsně smát. Jak se ukázalo, tak to byl rakouský pár ze Salzburgu. Tak jsem se taky zaprasila blátem, vypadali jsme hnedka jako ti místní :), pokecali jsme, pak jsme to šli smýt, vykoupali se v tom teplým rybníčku a já jsem pak ještě dostala masáž, kterou jsem potřebovala jako sůl, pač mě z toho skútru bolelo celý tělo. Lote mi pak dala oběd, co mi na objednávku uvařila – brambory s cibulí :D a pak mě vyhodili na hotelu. Řekla jsem taxikářovi, ať mě zítra zase vyzvedne a hodí mě na letiště, tak se těšil, že bude mít zase kšeft. Ještě jsem si zašla do jedné výborné indické restaurace, kde mi udělali parádní veganský jídlo a šla jsem spát.

Ráno jsem na taxikáře čekala marně, vykašlal se na mě, tak jsem si musela vzít jinýho. No a za pár hodin už jsem byla zase zpátky v Sydney, ještě víc vyřízená než před prázdninami. :)

Kiss me like you wanna be loved

18. leden 2014 | 03.39 | rubrika: Život

Nekteri moji spoluzaci jsou fakt divni. Jednim z nejdivnejsich je Tim. Tim ma koreny v Hong Kongu, ale narodil se v Australii. Je mu 24 a vsadim boty, ze jeste nikdy nevidel nahatou zenskou. Rekla bych, ze mu ani neprijde, ze zensky jsou necim vyjimecny a ze by se o ne mel zajimat. Kdyz mu Norova pritelkyne podavala ruku na privitanou, tak on si ji vubec nevsimnul a prosel kolem ni, jak kdyby byla vzduch. Jak jsem naposled jela k ucitelovi, tak jsem o Timovi cestou premyslela, ze kdybych se postavila pred nej nahata, tak by se me tak maximalne zeptal, jestli mi neni zima. No a o dve hodiny pozdeji jsme i s ucitelem dosli na tema Tim a ucitel prohlasil ze: "ja se vsadim, ze kdybyses pred nej postavila nahata, ze on by si toho ani nevsimnul!" My dva jsme proste sehrani! :D

Nemusim teda asi zduraznovat, ze Tim se vubec nechyta, kdyz se spoluzakama mame nejake sexualni vtipy. Predevcirem se me Ahmed ptal, jestli jsem prinesla do skoly moji GoPro kameru. Ja jsem mu rekla, ze jsem ji nechala doma. Na to se me Ahmed zeptal, jestli jsem ji zapomnela vedle postele. :D Tim se zatvaril desne vazne a rika: "Pockej a proc by se jako natacela zatimco spi?" My jsme z toho s Ahmedem malem padli pod stul, zatimco Tim se na nas dival jak na debily a nechapal, cemu se tak strasne smejeme. :D 

S ucitelem jsme se trochu pohnuli. On je o neco vic aktivni a mam dojem, ze mi zacina duverovat. Ptal se me, proc chci s nim byt, kdyz vim, ze nekoho ma. Tak jsem mu povypravela o veceh v mym zivote, o kterych jsem mu nechtela lhat, ktery ani tady na blog nepisu, ktery mi ale brani doopravdy s nekym byt. Myslim, ze jsem mu potrebovala ukazat, ze mu verim a ze ani on se nemusi bat. Na oplatku jsem se ho zeptala, proc se mnou teda travi cas on, kdyz nekoho ma?! Tak jsem se dozvedela, ze jeho pritelkyni potkal asi pred 14 lety, byli spolu, hadali se, rozesli se, ona se vdala, ma dite, potkali se znova, ona je porad vdana, ale prej chce byt s nim. On chce byt s ni, ale je v Australii. Rikal, ze se tu citi hrozne sam, protoze tu nechce bejt. Jako ja ten prvni pulrok tady haha. Prej jediny chvile, kdy se neciti sam, jsou ty, kdyz je se mnou. A proto se me furt snazi pred nim varovat, protoze mu to neprijde fer. Ma me hodne rad, chce byt se mnou, ale kdyby tu byla ta moznost, byl by radsi s ni. Jsem ho ujistila, ze chapu co mysli a ze je to v pohode.

Taky rekl, ze nechape, jak ho vubec muzu mit rada. Ze on sam sebe rad nema a nechape tim padem lidi, co ho radi maj. Chjo, jeden z nejinteligentnejsich a nejzabavnejsich chlapu co znam a je takhle poznamenanej svou minulosti. Ne ze bych mu teda nerozumela, neni to tak dlouho, co jsem taky nenavidela svuj zivot. Nez mi doslo, ze vsechno je jen v mych rukach.

Dokonce jsem u nej zustala pres noc. Ja nikdy pres noc nezustavam. Asi mi na nem fakt zalezi. Jsem na neho pysna. Nedavno mu pribyl dalsi prouzek na frckach, je taky uz skoro senior instruktor. Desne me to pritahuje. Chtela jsem jit dneska na plaz, ale necitim se na to. Chci byt zalezla v rohu schoulena do klubicka a brecet. Nasla jsem na youtube pisnicku, co si vcera pobroukaval.

www.youtube.com/watch

Je krasna, dojima me k slzam. Posloucham ji stale dokola a myslim na nej. Jo ja vim, ze kdyz ji posloucha on, tak mysli na ni. A nevim v co mam vlastne doufat. Ze me snad brzo omrzi jako vsichni ostatni? Ze potkam nekoho jinyho? Nebo ze zjisti, ze chce byt se mnou? 

Dneska se mam dobre

15. leden 2014 | 09.24 | rubrika: Život

Tak mi to moje predsevzeti moc dlouho nevydrzelo. Ucitel me vcera pozval k nemu, jestli se prej chci s nim divat na nejakej film. Musim rict, ze to nebylo az tak uplne nevyprovokovany. To by tak hralo, aby on me pozval sam od sebe. :( Nejdriv jsem si rikala, proc sakra musim porad nekam jezdit ja, taky by se mohl nekdy obtezovat on. Ale pak jsem si rekla, ze on musi rano vstavat do skoly, zatimco ja mam let az po obede, tak asi bude fakt lepsi, kdyz se projedu ja. Nerozumim tomu, co se mnou tenhle chlap dela. Za zadnym jinym bych nebehala! A to jeste je mi uplne jasny, ze me to v jeho ocich spis shazuje a ze si tim sama sobe jamu kopam.

Divali jsme se teda na movie, ktery v pulce musel stopnout, protoze uz to nemohl vydrzet. :D Smala se jsem mu, ze mu to s tim ochranovanim me pred nim moc nejde. Prej si rekl, ze uz jsem velka holka a postaram se o sebe sama. Rekla jsem, ze jsem rada, ze mu to konecne doslo. Rekl ze ne opravdu, ze se porad boji, abych se nekdy nerozhodla, ze ho mam rada. Je tu jeste hodne veci, co o mne chudak nevi. Treba o mym syndromu ztraty zajmu o kteryhokoliv chlapa maximalne do tri mesicu od prvniho rande. :)

Protoze jsem v noci delala praseciny, nemela jsem moc casu se ucit na pisemku. Bala jsem se, ze kdyz budu mit spatnej vysledek, ze mi ucitel rekne, ze ma spatnej vliv na moje studium a ze takhle to nejde. Nastesti jsem svoje prventsvi ve tride dokazala obhajit i tak. Nikdy jsem nechapala sprty. Prumerne vysledky mi vzdy zcela postacovaly. A najednou na stary kolena by mi to ctizadost nedovolila. Hrozne na tom tedka ujizdim a vedomi, ze jsem nejlepsi, mi dela neskutecne dobre.

No a jak postupuju ve vycviku, tak Cessna 152 je minulosti a zacinam litat s vetsi Cessnou 172. Letel se mnou Brian. Ten sympatak, co si bohuzel mysli, ze ho nenavidim. Let byl ale uplne super, zadne napeti mezi nama nebylo, krasne se mi letelo a dokonce jsem s tim i bezvadne pristala. Brian me za to asi desetkrat pochvalil. :D No a v pondeli me ceka prvni dlouhej navigacni let s ucitelem. A na to se tesim moc! :) 

Ja ho proste nechapu

13. leden 2014 | 22.45 | rubrika: Život

Tak mam za sebou tu zkousku, kterou me ucitel nabadal, abych radsi udelala. Vsak mne uz to muze byt jedno, klidne muzeme brat pasazeru kolik chce po tom, co me vcera vytocil. Ptala jsem se ho, jestli se teda budem vidat casteji a vymlouval se hrozne. Presne jako ja, kdyz se chci nekoho zbavit. No tak si teda nas..! Tak jsem se s nim dneska ve skole nijak zvlast nevybavovala, i kdyz on mi pak po obede z letadla psal smsky ze jak jsem dopadla v testu a pochvalil me. Ja jsem mela na vecer domluvenyho kamose, ze dorazi na navstevu, tak jsem ze skoly vypadla docela spesne. Kdyz jsem odjizdela z parkoviste, ucitel postaval pred skolou a mluvil se spoluzakem. Beztak doufal, ze me tam jeste potka. :D

S kamosem se to samozrejme zase zvrhlo. I kdyz uz je to skoro rok, co jsme to delali naposled. Ale tak co, ucitel me nechce, tak at si to nadale obstarava sam, ja takovej problem mit nebudu. No psal mi kratce po te, co jsme skoncili. Jestli uz se citim lip a ze vidis ja jsem ti to rikal, ze ti bude lip, az tu zkousku budes mit za sebou. Hahaha to nebude tou zkouskou. :D Ja jsem odpovidala v holych vetach, tak prej ze me teda necha pri tom. Pri cem? Pri tom co zrovna delam. No to ja ti ale povidat nebudu co delam. :D Tak jsem rekla ze teda jo, at se dobre vyspi. A on ze lol tak jo tak at uz delas cokoliv, tak si to uzij. Sorry ze vyrusuju. Hele jako vopravdu? Snazil se ze me dostat co delam? Odepsala jsem mu, ze vsechno v pohode a ahoj. Za 40 minut mi pise, ze se jeste porad nudi. Myslim si "mas co jsi chtel ty debile, mohl jsi byt se mnou." Pisu mu, ze mu nebudu rikat, co si myslim, protoze nasrat me muze jenom jednou. Cim me prej nastval a ze se omlouva. Tema vymluvama!! A on ze prece zadny vymluvy nemel. Rikam aha, ze nevis jak dlouho jeste budes v Australii, ze nejsi dobra volba, ze si zaslouzim lepsiho..? Co to teda je? To rikam chlapum, kdyz je nechci videt! Prej jsem silly a tohle nejsou vymluvy. Rikam jasne, ty se me jenom snazis ochranit. Jo, prej ted tomu konecne rozumim. Ja ale zadnou ochranu nepotrebuju!

Rekla jsem mu, ze je pozde a ze jdu spat. Prej tak jo a at jsem ve skole na osmou. No to urcite. Ja nemam zadnej let a vyucovani mi zacina az ve dve, to se tam urcite potahnu uz na osmou! A on ze tak dobre, 9:30. Prej se muzu ucit. On proste vi, jak me nasrat. Jako nejlepsi student ze tridy se urcite potrebuju ucit! No tak snad se tam do jedenacti dohrabu. :)   

žádné komentáře | přidat komentář

Chozeni kolem horke kase

11. leden 2014 | 06.03 | rubrika: Život

Musim rict, ze me to nejak vic vzalo, nez jsem chtela. Vzdycky to tak je. Muzu mit na koho ukazu do te chvile, nez nekoho doopravdy chcu. Fakt se v ucitelovi nevyznam. Chova se ke mne hezky, normalne, jako kdyby nic. V letadle na me nesaha, jen mi porad stahuje gumicku z vlasu a pak si stezuje, ze mu moje vlasy litaj do ksichtu. Ve stredu odpoledne to na me vsechno nejak padlo. Ten hnusnej pohled od te mlade instruktorky. James, kterej se me zeptal, jestli je to pravda s tim Michaelem, ale odmital mi prozradit, co ze to vlastne slysel. No je mi jasny, ze si cela skola povida o tom, ze ho mam rada jako osinu v zadku a tim padem to vi i on. Brian, jinej instruktor, kterej me odmitnul ucit. Jsem za to rada, muzu tim padem litat s ucitelem, ale vadi mi, ze si mysli, ze ho prej nenavidim. Mne nahodou prijde hodne sympatickej. Jednou jsem na neho byla nastvana, to jo, ale ticha posta z toho zase udelala aferu jako krava. Clovek by rekl, ze v chlapskem prostredi se nedrbe a pritom se tam drbe o sto sest a navic si myslim, ze si chlapi pri tom vic vymejslej. A pak zase jeden clanek o tom, jak je nemozne jako novopeceny pilot sehnat praci. Myslenka vsech tech penez vyhozenych z okna. Moje neschopnost provest poradne a bezchybne nektere manevry v letadle. To me drti hodne, protoze mam na sebe vysoky naroky a nejsem schopna je splnit. A k tomu vsemu ucitelova netecnost! 

Sedela jsem po vyucovani ve tride, dodelavala jsem si nejaky poznamky, kdyz tam za mnou prisel. Nevyhyba se mi, moji spolecnost bych rekla dokonce vyhledava, to taky nechapu. Samozrejme to na me videl, ze jsem paradne zdrchana a furt chtel vedet proc. Ja jsem se nakonec omluvila ze musim jit a sbalila jsem se. On teda odchazel a jeste ve dverich prohodil, at nezapomenu na moje "dates". Rande? Ja zadny rande nemam ty deb... jo aha ty myslis ty datle, co jsem si donesla k svacine a co mi nekdo polozil o dva stoly dal lol. :D Na ceste domu mi zacal psat. Jestli jsem ok, co se deje, jestli nejakej problem. Pak mi i volal, ale zase jsme mluvili jenom o skole.

Ve ctvrtek rano mi bylo snad jeste hur. Tesila jsem se aspon na ten let, jenze pri predletove prohlidce jsem koukala, ze letadlo vedle me si chysta Richard. Co? Ty letis s ucitelem? A s kym teda do haje letim ja?! Ukazalo se, ze ucitel chce, abych letela solo. Tak to uz me uplne uzemnilo. Nachystat milion papiru a modlit se, aby letadlo bylo v rovnovaze a ja nemusela nest desetikilovou krabici s papirem pres cely letiste do letadla a zpet. Let byl strasnej. To pole, nad ktery jsem chtela letet, jsem ja debil nenasla. Jeste je tam jedno co ujde, ale na tom trenoval Richard s ucitelem. Fakt me to nebavilo, nebyla jsem schopna najit nejaky dobry pole. Takze kdyz se me ucitel pak ptal, jakej byl let, tak jsem zase vypadala zdrchane a ani se mi o tom mluvit nechtelo. On mi vecer zase psal jestli je mi lip a ja jsem mu odepsala, ze lip by mi bylo, kdyby byl se mnou a on na to zase nic. :D Pise mi, stara se, ale jinak se nechyta.

V patek mi bylo znatelne lip. Leteli jsme spolu, delali jsme blbosti, pochvalil me, ze to bylo dobry. Pak jsme psali pisemku z navigace, kterou jsme zase napsali jenom ja a Nor a ja jsem mela opet nejvyssi skore. To mi fakt udelalo dobre, protoze Nor je dost napred pred nama ostatnima. On uz lita navigacni lety, zatimco my jeste nemame hotovy GFPT. A o to vic me potesilo, ze jsem ho v te navigaci setrela! :D

Vecer jsem si psala s Richardem a on mi napsal, ze je zrovna s ucitelem v hospode. Okamzite se mi zase pritizilo. Tak s Richardem na pivo jo a se mnou ne? Jsem mu odepsala, ze jaktoze me nikdo nepozval. A Richard rekl, ze se zachvilu presouvaji do jeho baraku a ze se klidne muzu pridat. Nejdriv jsem rekla ze ne, protoze takhle ucitelovi nadbihat to uz je snad i trapny. On mi teda taky vypisoval, ale o tom, ze je s Richardem, nerekl ani slovo. Psal mi at se poradne pres vikend pripravim na zkousku, ze beda jak ji neudelam. Jenze jak udelam tu zkousku, tak uz budu moc brat pasazery a ucitel chce potom brat i dalsi spoluzaky s sebou. :( Rekla jsem mu, ze si prilis uzivam toho casu s nim o samote a ze si jeste rozmyslim, jestli tu zkousku chci vubec udelat. :D A on na to ze teda uvidime, ze mozna nikoho brat nebudem, ale ze tu zkousku furt udelat musim. Tak jsem mu napsala, ze me Richard taky pozval k nemu a co na to on. A on rekl, ze to zalezi na mne, jestli chci nebo ne. Rekla jsem ze asi radsi ne a on ze jestli mi nejsou dost dobra spolecnost nebo co. Aha, hm, no tak teda jo. :D

Oni pili pivo, ja jsem si donesla flasku vina a hrali jsme kulecnik. Pak jsme poupravili pravidla, aby se to dalo hrat ve trech a kdo netrefil, musel se napit. S ucitelem jsme se nenapadne otlapkavali. Jak jsme byli cim dal vic opili, tak nekdo prisel s tim, ze misto piti muzem odkladat svrsky. Takze jsme zachvilu meli vsichni tri na sobe jen spodary a pak uz si to pamatuju jen matne.

Sedime na gauci a koukame na film. Ucitel jde s piskem, Richard me liba, ja ho odstrkuju a ptam se co to sakra dela. On rika ja vim, ale kdyz ty ses tak strasne hot. :D Ale dikybohu uz nic nezkousi.

Ucitel se vraci, Richard jde ven kourit. Ucitel me liba, jeho neodstrkuju.

Je mi na bliti, odchazim na zachod a tam si sedam vedle zachodove misy.

Objimam zachodovou misu. Richard sedi z druhy strany a rika, ze mozna taky bude muset misu obejmout.

Richard jde do postele spat. Zustavame s ucitelem sami na gauci.

Mame sex. Rikam ucitelovi, ze jsem na to musela myslet cely prazdniny. Ucitel rika, ze jsem mela rict, ze jsme to mohli delat kazdej den! Ptam se proc neco nerekl on? On? On prece nemuze, dyt je to muj instruktor! Haha minule se mi teda vubec nezdalo, ze by to necemu vadilo! Proc si prej myslim, ze mi v letadle porad rozpousti vlasy? Prece protoze na me chce sahat! Pta se me, jestli to chci delat casteji. S tim, ze se nase cesty casem rozejdou. Jestli je mi jasny, ze na me nebude min prisnej. A jestli si uvedomuju, ze muze prijit o praci.

Probudila jsem se rano na gauci vedle ucitele. Richard porad jeste spal. Ucitel by si to dal znova, to jsem ale zarazila, fakt jsem nechtela, aby do toho Richard vylezl z loznice. Posbirali jsme se a jeli jsme domu. Kazdej do svyho.

Mam kocovinu, to jsem zvedava, jak se budu ucit na tu zkousku. Psal mi Richard. Ma kocovinu. A prej netusil, ze mam ucitele az tak moc rada. A kruci! Chvilu jsem z neho pacila co vlastne videl/slysel, ale k moji uleve vlastne asi nic. Jinak by mi urcite nevypisoval jaky mam krasny telo a jak toho tedka lituje, ze te situace nevyuzil vic. :D

Zpatky ve skole

7. leden 2014 | 09.57 | rubrika: Život

Tak jsem jela cela natesena do skoly, i vlasy jsem si vyzehlila, rty namalovala, aby mi to sluselo. A pak me v aute napadlo, ze von tam mozna vubec nebude, protoze proc jinak by se mnou ten prvni den jeste letela moje instruktorka? No sakra tak to jsem si nemusela zehlit vlasy a mohla jsem dyl spat! To se ale nakonec nepotvrdilo, protoze jsme na sebe narazili uz na parkovisti pred skolou. Srdce mi zaplesalo a samotnou me prekvapilo, jak moc jsem z neho vypleskla! Zeptal se me jaky jsem mela prazdniny a on ze prej by si to klidne dal znova (tu dovolenou). No to si umim predstavit, jak byl cely prazdniny nalozenej v lihu.

Odpoledne nas ucil teorii, protoze James asi nemohl, bylo to prekvapeni pro nej i pro nas. Zase jsme se dost nasmali a ja jsem si furt rikala jakej je uzasnej a jak bych ho chtela zase obejmout. :D

Leteli jsme spolu az dneska. A bylo to fajn, uzivala jsem si to, akorat jsem mela strasny nutkani na neho sahat a dalo to dost prace se ovladnout. Dole po pristani (za ktery me moc pochvalil, pry to bylo vyborny :D) se me zeptal, jestli si konecne zacnu to litani uzivat nebo co. Je pravda, ze kdyz litam, tak moc nadsene nevypadam. Spis vypadam, ze me to vubec nebavi. Protoze mam na sebe vysoky naroky.  Nejde mi to jak bych si predstavovala a to me znacne deprimuje. Tak jsem mu rekla, ze myslim, ze s nim si to uzivat budu. :D Na to me pohladil po kolene a rekl ze good. Taky mi rekl, protoze trosku stresuju s tim, co nam ted vsechno zase nalozili, ze kdykoliv budu potrebovat neco vysvetlit, tak ze jeho cislo mam a mam mu zavolat. Asi mu brzo zavolam, ze potrebuju, aby mi prisel neco vysvetlit ke mne domu!

Neco mi ale dneska zacalo vrtat hlavou. Uz jsem tu zminovala tu mladou namyslenou instruktorku, co me nema rada. Asi uz vim proc. Melo me to trknout uz tenkrat, kdyz jsme s ucitelem blbli na recepci, snazili jsme se pocmarat fixama a meli jsme z toho desnou prdel. A ona se tam vyvalila s nejakou krabici a docela po nem vyjela ze: "misto toho abys tady s ni delal blbosti, tak bys mi mohl pomoct odnyst tu krabici!" Ja jsem si myslela, ze ji vadilo, ze ona musi pracovat a nikdo ji nepomuze, ale dneska me presvedcila, ze v tom bude neco vic. Jsme se totiz vratili z litani a zrovna jsme se necemu smali, kdyz jsme vchazeli do recepce, kde byla ona. Ten pohled, co mi venovala, rikal vsechno. Cumela na me jako buh pomsty. Ja jsem uhla ocima, pac mi to fakt vadilo, nicmene kdyz jsem se zachvilu na ni zase podivala, tak ona na me jeste porad civela tim vrazednym pohledem. Teda ja nevim, jestli spolu neco maji/meli a nebo je to jen platonicky z jeji strany, ale ocividne ji vadi, kdyz se s nim bavim. A to zase vadi mne! My se tam snad jeste o nej budem prat nebo co!