Žádná Amerika!

26. srpen 2012 | 18.26 | rubrika: Život

Tak to mi řekli v agentuře. Že jako kdybych odcestovala z Austrálie a v lednu žádala zas o vízum, že je docela možný, že by mi ho nedali. A tak tu zůstávám rovnou. Jdu na college na dalšího dva a půl roku a vyhlížím si teda už konečně to mondeo! K mojí smůle, v Austrálii mondea skoro nejezděj, takže ceny tomu odpovídaj. Všichni jsou ze mě na větvi, že jsem to tu tak nesnášela a teď se mi nechce pryč, ale já za to nemůžu, Kristýna má děsnej přesvědčovací talent. No a musím přiznat, že poslední velmi významnou kapku do poháru přidal ten můj Australan. My jsme se teda nikdy moc spolu nebavili, vždycky to bylo jenom o tom jednom, nejspíš protože jsem měla přítele a navíc jsem měla brzo zase zmizet. Jenže něco mezi náma tady bylo, asi nějaká ta chemie a ňák se mi zdá, že se to čím dál tím víc vymyká kontrole. Když jsem zas konečně volná a můžu si pěkně užívat, tak se prostě zase zaláskuju jinde, to snad není pravda! Minulej tejden mě pozval poprvé k němu domů (nebo spíš jsem to pozvání poprvé přijala) a bylo to úplně super. S jeho psem jsme byli hned nejlepší kámoši, řádili jsme jako černý ruky po celým baráku. To bylo milé překvápko, ani bych to do něj neřekla, že má psa. Prej ho od tý doby nechce poslouchat, že snad už slyší jen na český povely. :)) No a Australan byl hrozně sexy i v domácím úboru a za světla. :)) A taky jsme se aspoň trochu bavili, o tom že 30. září odlítám a von na to že: "Ale pak se zase vrátíš, ne?" A v tu chvíli jsem byla ztracená, jak já bych mu mohla říct, že ne! No, řekla jsem mu že ASI ne, protože to bylo ještě před tím, než mi Kristýna ukázala byt a pláž! Ale hrozně ráda bych ho teda ještě nechala při tom. Kdo ví, k čemu všemu ho ta blížící se rozlučka ještě vybičuje. Jenže já se znám, já jsem hrozná slepičí prdel, určitě mu to vyžvaním hned po pozdravu! Kéž bych to vydržela aspoň do té doby, než budu mít vízum v ruce..

Hledam manzela!

20. srpen 2012 | 21.59 | rubrika: Život

Lidi, zustavam v Australii! Nebo spis vratim se sem v lednu po USA. Australie vlastne vubec neni tak spatna. Celych tech pet mesicu jsem si to tu protivila z jednoho jedinyho duvodu, totiz pac jsem chtela byt s Hubertem. Chorobne jsem skudlila penize, abych mela v Evrope neco do noveho startu, takze jsem naprosto priserne bydlela,  4 lidi na pokoji jak sardinky, cely dny jsem jen pendlovala mezi skolou a praci a akorat jsem se tu trapila a nic si neuzila. Kdyby se Hubert nepostavil na zadni, uz bych pomalu balila kufry a za tyden letela domu, stastna ze to mam za sebou a uz bych asi o Australii nechtela nikdy nic slyset. Jenze pak mi ten debil krome vsemoznych sracek napsal, ze to stejne ze me citil, ze neverim na nas spolecny zivot po Australii. Tak tim me tak nasral, ze jsem se rozhodla, ze pro nej uz neni cesta zpatky. 

A najednou nebylo kam spechat, nebylo proc skudlit, nebylo proc si neuzivat. Stehuju se ke Kristyne do krasnyho bytu s terasou, v okrajovy casti mesta se spoustou zelene, par minut chuze od more. Je to tam tak krasny, ze jsem se sama na sebe vztekala, ze jsem kvuli jednomu blbymu chlapovi odmitala tohle videt a davno uz tam bydlet! S Kristynou se i podobne stravujeme, takze spolu muzem i nakupovat a "varit". A nakonec, stejne jsem si chtela koupit novy auto, tak holt bude mit akorat volant na opacne strane. Proste se tu najednou mam jako prase v zite a hrozne se mi tu libi!

Akorat bych teda potrebovala, abych nemusela chodit do skoly, stoji to moc casu a ten se tu da vyuzit mnohem lip! A ty penize taky. Takze by to chtelo nejakyho docasnyho manzela.. Mam tady teda jednoho milence, kteryho jsem si poridila asi pred  trema mesicema, abych tu mela aspon neco hezkyho a abych se nazblaznila z toho, ze Hubert na me sere. Stoprocentni Australan, chlap podle myho gusta, tak premejslim, ze bych se ho zeptala. Ale vdavat se krome rezidentury taky z lasky, nebo spis kdyz mam pocit, ze ho mam vic rada nez on me, mi prijde docela neperspektivni. To bychom se zas brzo rozesli a zas bych mela hovno. Asi to teda bude chtit nejakyho jinyho kamarada..

2012-08-20 08

2012-08-20 09

2012-08-20 09

2012-08-20 09

Snih v Australii??

8. srpen 2012 | 21.25 | rubrika: Život

Tak jsme byly s Kristynou lyzovat. Lyzovani v srpnu, no proc ne. Konecne jsem videla klokany, spousta se jich po ranu valela po silnicich, to teda nebylo vesely, taky se tam obcas valel vombat, divim se, ze tady jeste vubec nejaky zvirata maji, kdyz je vsechny prejedou. Ale videly jsme i spoustu zivych, tak jsem rada, to by jinak byla ostuda, ze jsem v te Australii ani klokana nevidela. Na horach byla zima jak v Rusku a navic i snehova vanice. Jsem chvilema nevedela kde jedu, jestli jsem jeste vubec na sjezdovce nebo jestli jsou tam jeste nejaky lidi. Docela se divim, ze jsme to prezily. Lanovky se s nama nebezpecne houpaly. Ale nam se to libilo i tak a v zari jedem znova! Kristyna mi nekolikrat rikala at zustanu v Australii, ze ji budu chybet. Jenze ja si stejne nemuzu pomoct, ja se nemuzu dockat az sbalim kufry, pac mne nic krome Kristyny chybet nebude. V Evrope jsem mela slusny bydleni, auto, pratele, mohla jsem si delat co jsem chtela a kdy jsem chtela. A tady? No skoda mluvit, jak kdybych se vratila v case do studentskych let. Ja mam zase jezdit autobusem??? Brrr, uz se zas tesim zpatky do dospelosti. :-)

2012-08-05 16

O bordelu a traumatech z detstvi

30. listopad 1999 | 00.00 | rubrika: Život

 Jsem teta! Teda jenom dokud jsem s Pilotem. Kdyz nebudu s Pilotem, nebudu nic. Je to docela vtipny. Pilotuv bratr a jeho pritelkyne se seznamili minuly rok na podzim, v uplne stejnem case, jako ja s Pilotem. V breznu jsme uplne stejne otehotnely (ja a ona) a tady pak podobnost konci, protoze oni se rozhodli, ze si to nechaji, kdezto my ne. Bratrovi je 28, Pilotovi 36. Clovek by rekl, ze na dite bude vice zraly ten starsi, ale nakonec si troufnul ten mladsi. Nebo to mozna dostal prikazem. :)

Takze kdyz jsme se vcera nahrnuli do porodnice, se na to nadeleni podivat, tak nam asi obema muselo jit hlavou, ze ted jsme mohli mit uplne stejny starosti. Pilot by touto dobou nejspis pracoval jako kontrolor letoveho provozu (rozumnej pohrbil svuj sen o praci pilota), kde by mel docela dobry penize a tak bychom nejspis meli i ten dum. A kiwimama by nas zasobila hromadou chrastitek a oblecku, ktere koupila pouzite za dolar nekde ve vyprodeji charity. Musim rict, ze kdyz mi minulej mesic ukazovala, co vsechno tak vyhodne nakoupila pro budouciho vnoucka, tak se mi v duchu zvednul kufr. Zasla chrastitka s cernou spinou ve sparach, ktere melo v puse kdejake dite ci kdejaky pes, bych se diteti stitila dat i kdybych to mesic drhla v savu. To jsou pak ty okamziky, kdy jsem opravdu rada, ze zadne dite necekame, protoze bych ty chrastitka nemohla vyhodit, abych neurazila. 

Kiwimama sice tvrdila, ze prijede az na Vanoce, ale nak se ji to rozlezelo a tak ji tu v pondeli mame jako na koni, protoze se chce na svyho prvniho vnoucka podivat. Bydlet bude taky tady na farme u strejdy (jejiho bratra), ale ji to urcite nebude delat zadne potize, narozdil ode me, protoze ona je na extremni bordel zvykla. Nekdy si rikam, jak to asi meli doma jako decka, jestli se tomu bordelareni naucili od maminky a tatinka, nebo se to nezavisle na sobe naucili sami. Pilotuv malej bratr ma doma taky peknej curbes. Mozna je to typycky novozelandsky?? Kdyz si vzpomenu na svoje detstvi, na nas barak na venkove, tak si taky vzpominam na bordel, ale ne tak hroznej jako tady a nahodou aspon ten obyvak, kam chodily navstevy, se moje matka snazila jakz takz udrzovat. Myslela jsem si, ze to je normalni, ze kdyz ma nekdo doma

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)