Tenhle blog se asi brzo začne podobat na jeho originál z Rakouska, kde jsem psala převážně o chlapech. Tinder jsem si nainstalovala na radu přátel záhy po rozchodu a ze začátku mě vůbec nebavil. Vůbec jenom přemýšlet o tom, jestli by se mi ten či onen mohl líbit, když ze všeho nejvíc jsem chtěla Pilota, mě jaksi bolelo. Takže jsem skoro nikoho nelajkla, ale vzešel z toho aspoň Letušák. Pak dlouho nebylo nic, až do toho pilota z minulýho článku. S tím jsem se sešla ještě ve čtvrtek, než odjel zpátky domů do Christchurch. Škrábalo mě v krku, takže jsem ho místo hrátek u něj na hotelu vytáhla do města na oběd. Pak jsem ho vysadila zpátky na hotelu a on mi řekl, že ale nemocná vůbec nevypadám. A tak nakonec byly i ty hrátky. :D No a pak odjel a mně zase bylo smutno, takže jsem šla zase na tinder.

Jo a v pátek jsem šla na oběd s Krisem. Mým bývalým spolubydlícím, co ještě pořád bydlí s mým ex. I když asi ne na dlouho, protože Pilot je bezemě úplně nemožnej, neuklízí po sobě a žere Krisovy věci z ledničky, takže ten už si taky hledá nový bydlení. No, s Krisem jsme teď velcí kamarádi. On je taky vegan, je vysokej, vtipnej a chytrej. Dost dobře si rozumíme. No, jenže je taky trochu na budku, takže proto jsme jenom kamarádi. Má bipolární poruchu, jemnej asperger a hulí trávu. Šli jsme poprvé do Rabbit Café a to jídlo tam bylo tak dobrý, že jsme chtěli vylízat i ty talíře. S Krisem si pořád píšem, třeba i dlouho do noci. On taky prolejzá tinder, akorát že jeho nikdo nelajkuje, takže to má těžký. Ale dost se spolu zasmějem.

Včera jsem šla na oběd s jedním ĺráncem. Můj první tinder fail. :D Vůbec nevypadal tak hezky jako na fotce a hlavně mu táhlo z pusy. Takže jsem to nějak neprotahovala a hned po obědě jsem se odporoučela domů. Domluvila jsem si další rande na pondělí s chlápkem, kterej měl v profilu napsáno, že hezky voní. To jsem totiž po panu smradlavá morda přesně potřebovala. Takže jsem si s ním domluvila večeři, než půjdu do práce na noční. Jo a taky měl 192cm, což je na Zélandu skoro až zázrak a konečně jsem chtěla vyššího chlapa! Večeře byla v pohodě, no pak jsme se šli ještě k němu dívat na Black Mirror. Asi nemusím říkat, že jsme viděli tak prvních dvacet minut. Jo jo, já vím, hned na prvním rande (ještě k tomu už zase!), že se nestydím. Jako snaha byla. Schválně jsem si za tímto účelem ulevila už doma. Abych pak nebyla až moc v pokušení. Ale když on byl tak pěknej. Vysokej, ramenatej a fakt voněl! :D Tak už je asi jasný, kde strávím středu. To je tady totiž státní svátek a každej má volno.

Přišla jsem do práce docela vysmátá a Všeználek říkal, že se zas někdy budem muset sejít mimo práci a všechno mu to budu muset vyprávět, protože můj život je teď prej to nejzajímavější, co se děje v jeho životě. :D

Jenomže jsem o víkendu nezahálela a teď nevím, co budu dělat s těma dalšíma randema, co mám naplánovaný. Kdyby se dnešní týpek stal takovým dlouhodobějším kamarádem s výhodama, tak už se s nikým jiným vídat nepotřebuju. Až tak do větru zas nejsem. Ale mám na pátek domluvený drink a možná potom i movie (to už známe) s týpkem, co dělá na letišti pasovou kontrolu a v sobotu jsem se domlouvala na bowling s jedním pilotem z Qantas, co je tady teprve dva týdny a nikoho tu pořádně nezná. Tomu je ale 28, tedy je o pět let mladší, tak si od toho třeba nic víc ani neslibuje? Ale nechci být zase úplně naivní. :))  

Vlastně jsem ráda, že mám teď šanci najít někoho lepšího, než byl Pilot. No a než ho najdu, tak si to taky pěkně užiju! Freeeedoooom! 

Už mi chybí jen novej chlap!

V pátek jsem šla na pohovor do té druhé aerolinky, co do ní před rokem utekl Šprt. Byl tam pan majitel, jeho syn a pak můj novej přímej nadřízenej. Ten syn majitele je jako hodně hot. :D Budu mu říkat Hezoun. Škoda, že je zasnoubenej. I když Šprt říkal, ať si na něj dávám bacha, že umí bejt pěknej hajzl. Hezoun mi řekl, že tak po dvou letech by mě nechali lítat, když se jim teda budu zamlouvat. No a v sobotu ráno už jsem měla novou pracovní smlouvu. A dostala jsem to černý na bílým, že po osmnácti měsících mě začnou trénovat. Takže nakonec je to míň než dva roky. To znamená, že do Austrálie nejedu. A nebude ze mě instruktorka. No, aspoň nebudu muset živořit na minimálním platu jako Pilot. Zvlášť, když já neznám žádnou takovou krávu jako jsem já, co by mě chtěla po tu dobu dotovat. Tady mě dají rovnou na Metro nebo Saab, takže úplně přeskočím jednomotorový letadla a nastoupím rovnou na vícemotorový, což je skoro zázrak. Jsem z toho nadšená. Hlavně proto, že prostě vypadnu někam jinam, poznám nový lidi, budu mít nový výzvy a zážitky. To je přesně to, co po tom rozchodu potřebuju. Stejně je to zvláštní. Odstěhuju se od něj a do týdne mám novou práci. Jakoby mi osud ukazoval, jak moc mě Pilot brzdil. Vůbec teď s ním nekomunikuju. Potřebuju se dostat z té závislosti na něm a strachu ze zráty kdo ví čeho. Konečně jsem schopná myslet hlavou. A opravdu se teď divím, že jsem to snad byla ochotná zamést pod koberec. To co udělal. To jak mi lhal a podváděl. A využíval. Jenom proto, že se mi to zdálo schůdnější, než si projít tím peklem, kterým jsem si prošla. 

Včera jsem měla druhé rande z Tinderu. Takovej pozdní oběd s jedním pilotem, co lítá pro Jetstar (ne, nedám si říct). On dřív pracoval pro naše zákazníky v Austrálii, takže známe nějaký stejný lidi a tak jsem si říkala, že si trochu podrbem a pak pojedu ke kámošce na véču a koukat na film. Fakt mě ani ve snu nenapadlo, že by s ním jinak něco bylo, rozhodně jsem si ho nevybrala podle vzhledu na fotce. Teda ne, že by byl nějak ošklivej, ale prostě bych si ho asi nevšimla, kdyby nebyl pilot a neměli jsme společný známosti. Dokonce prej dělal instruktora na té škole, kam jsem chodila já. A kde jsem já blbka sbalila Pilota. Takže jsme toho měli na drbání ještě víc. Ani když mi po jídle navrhnul, že můžu jít k němu na hotel, tak jsem pořád ještě nevěřila, že k něčemu dojde. Teda ne, že bych byla blbá a nevěděla, co takové pozvání znamená. Spíš jsem si myslela, že to zavčas utnu a vypadnu. Dokonce jsem si to myslela ještě když mě začal líbat. :D A pak jsem si řekla a však co, sex mi chybí a tady je chlap, co ho chce se mou mít teď a tady a tak nakonec proč ne. A náhodou to bylo super. Ještě jsem nenarazila na chlapa, co by nebyl asi tak desetkrát lepší než Pilot. On se mi chudák omlouval, že moc dlouho nevydržel, že u něj dlouho nic nebylo. Přitom to zas tak krátký nebylo. Jsem mu řekla ať se uklidní, že jsem zvyklá na tříminutový sex a že jsem exovi přezdívala minutka na vajíčka. On na to řekl, že kdyby to byly dvě minuty, mohla jsem mu říkat čínské nudle. :D Tyvole chudák Pilot, takhle si z něho dělat prdel bych asi neměla. Pak jsme si to ještě zopakovali a já jsem pak jela ke kámošce na tu večeři. Škoda jen, že je ten pilot z Christchurch, takže se nemůže stát mojí aspoň trochu dlouhodobější hračkou. 

Jsem přestěhovaná. První dva dny jsem toho hořce litovala, protože mi bylo ještě hůř, než když jsem bydlela s Pilotem. Tam jsem se s ním mohla aspoň objímat, ale teď jsem mohla objímat tak maximálně další flašku vodky. Pokoj mám sice pěknej, docela velkej, s dřevěnou podlahou, což je tu docela dost vzácné a mám velké skleněné dveře rovnou do zahrady. Tak jsem si říkala, že to by se hodilo, že by amanti ke mně mohli chodit přes zahradu a nikdo by je nemusel vidět. :D Nicméně v tomhle baráku se tak strašně rozléhají zvuky, že tam asi dlouho nevydržím. Hlavně kvůli mojí práci a potřebě spát, když jiní jsou vzhůru. Když jde ten týpek z vedlejšího pokoje v noci na záchod, slyším ho tak hlasitě, že se vždy posadím úplně vystrašená na posteli, protože bych mohla přísahat, že mi někdo chodí přímo v pokoji. Trubky s vodou snad vedou všude kolem mý postele a navíc to vypadá, že si pan náčelník myslí, že já jako ženská bych tam měla po všech uklízet. No jasně, kuchyni třeba vůbec nepoužívám, protože je tam špína a vaří se tam maso. To já určitě budu uklízet. Jo taky mi řekl, že pánské návštěvy bych měla limitovat jen na jednu noc týdně. Ne, že bych se ho na to ptala. Nějak jsem si neuvědomila, že jsem na internátě pro náctileté. A hlavně, když se tam tak rozléhají ty zvuky, asi by mě ani nenapadlo, tam něco takového provozovat. Takže se můžu těšit na další stěhováníčko. Už se nemůžu dočkat! :(

Broukalka podala výpověď. Wow, byly časy, kdy nás bylo sedm. Teď je nás tři a půl (Všeználek se přestěhoval do Austráliee a pomáhá nám od tam), a já jsem teď druhá služebně nejstarší zde. Hned po Idiotovi. A pak už je tu jenom Smraďoch. Já jsem to už měla pěkně naplánované, že podám výpověď v červenci, jenže dneska mi volal Grumpy a nasadil mi brouka do hlavy. Je tady jedna menší aerolinka, která má menší letadla. Metro a Saab a tak. Můj kolega Šprt tam odešel před rokem, dělat podobnou práci jako děláme tady. A teď jde lítat s tím Saabem a hledají za něho náhradu na práci dispečera. Agentura volala Grumpymu, jestli to prej nechce a on řekl, že ne, ale doporučil jim mě a pak mi volal, ať to koukám vzít, že za rok bych taky mohla lítat jako Šprt. :D To by mi ušetřilo roky živoření jakožto instruktorka lítání, protože tam bych dostala jen minimální plat jako Pilot. Takže ač bych si tam platově teď docela pohoršila, z dlouhodobého hlediska by se to mohlo dost vyplatit. Navíc změna by mi teď jenom prospěla. Akorát už vidím ten cirkus, když podám výpověď ještě i já, když už i teď to těžce nedáváme. Ale co, my už to tu máme všichni v číči a řídíme se heslem "not my circus, not my monkeys".

Dokonce i Třešňovi se to moc líbí. Že jsem se přestěhovala a i ta potenciální nová práce. Zase se se mnou víc baví. Možná na to čekal, až se úplně zbavím Pilota? Kdo ví. 

Ještě z toho nejsem venku. Vlastně ani trošku. Zas jsem v řiti. Chci umřít. Pohádala jsem se s Pilotem. Chtěla jsem po něm, aby koupil nějaký potraviny, který mi sežral a on se strašně urazil. Že jsem ho dost hezky nepoprosila. Práskla jsem dveřma a jela jsem pryč. Když jsem se vrátila, slyšela jsem ho telefonovat s ní. A protože jsem byla už řádně posilněná vodkou, sedla jsem si potichu za dveře a chvilku poslouchala. Já vím, že se to nemá, ale co už. Stěžoval si na mě. Jaká jsem na něj zlá. Že jsem mu v obchoďáku házela věci do košíku, aby je pro mě koupil. Líčil to, jako bych po něm chtěla, aby mi zaplatil celej obchoďák. Přitom šlo o posraný 4 plechovky cizrny. Zajímavý, 4 roky mě tutlal a teď si na mě bude stěžovat. Zrovna jí. Ona je samozřejmě ta hodná, co ho utěšovala, že jsem fakt krutá. On se jí svěřil, jak moc lépe se cítí, když mluví s ní. Každé ráno, když jí volá.... ruply mi nervy. Taky jsem mezitím vypila další decku vodky. Otevřela jsem ty dveře a řekla jsem mu, že se stěhuje, že už toho mám dost. Pak jsme se pohádali znova. A já toho fakt mám dost. Proč já mám bejt ta hnusná kráva, co nedává, že s ním musí bydlet a ona ta hodná a sladká, co ho bude utěšovat.

Dneska ani nevím, co mám psát. V hlavě se mi motá všechno pátý přes devátý. No, začala bych tím, že mi docela vyrazila dech numerologie. Ne, že bych se o to někdy zajímala, nebo tomu měla tendenci věřit, ale když Raduš o tom tak hezky psala, tak jsem se pro zajímavost podívala, v kterém roce toho devítiletého cyklu jsem a zjistila jsem, že v devátém. Rok devátý je rokem posledním, to znamená, že člověk dokončuje nedokončené záležitosti a zbavuje se věcí a vztahů, které už mu neslouží. Zavírá dveře, aby se jiné mohly otevřít. A já mám skutečně v tomto roce dost věcí dokončit. Konečně převést moji pilotní licenci a dodělat instruktorský zkoušky. A skutečně se zbavuju věcí, které mi už nepřináší to, co by měly. Brzo zřejmě skončím v práci. A s Pilotem už to víceméně skončilo. I když si někdy říkám, že by bylo jednodušší se k němu prostě vrátit. Protože jen z té představy, že si znova procházím vším tím randěním, obdobím marných nadějí a zlomených srdcí, se mi dělá ouzko. Připadá mi to jako krok zpátky. A ejhle, numerologie říká, že rok devět se skutečně bude zdát, jako by šel špatným směrem, tak nějak dozadu. Jedině tak prej můžu vyřešit nedokončené záležitosti, které mi brání jít kupředu. Hm, tak to jsem na to zvědavá.

Zdá se mi, že sem píšu teď nějak moc často. Asi že mi pomáhá se z toho vypsat. Je to taková moje amatérská terapie.

Včera večer jsme měli večeři s managerem (pamatujete Zubáka?), protože se nám rozpadá pracoviště. Můj šéf Bobík opět odešel. Vrátil se, protože se změnilo vedení. Jenže z toho novýho týpka se během několika měsíců stala stejná příšera, jako byl ten předchozí. Nebo možná ještě horší. Dva dny po Bobíkovi odešel i Grumpy. Nic nám nenahradí Grumpyho. Sice byl věčně vzteklej, ale udělal tam dost práce, která teď bude na nás. Bába odešla už asi před dvěma týdny. To jsme skoro i oslavili, ale znamená to, že jsme už celkem o tři lidi chudší. Teď místo čtyřech dnů po deseti hodinách budeme muset makat pět dní po osmi hodinách. To byl jedinej důvod, proč jsem neodešla k Air NZ. Proč jsem se vzdala o 20000 dolarů ročně navíc, jen abych nemusela makat víc než čtyři dny v týdnu. A teď budu makat pět a za stejný peníze. Už mi taky nechybí moc k tomu, abych podala výpověď. A zdaleka nejsem sama. 

Takže na večeři se Zubákem jsem se dostalvila já, Všeználek, Smraďoch a Broukalka. Jedinej Idiot se nedostavil, protože ten už má tuhle práci dávno v číči. Během té večeře mi zavolal Třešeň, aby mi oznámil, že mu na víkend přijede ta Bulharka. Že si nemyslel, že se to stane, ale prostě se to děje. Jasný, já nejsem připravená na vztah, takže bude spát i s jinejma, to už mě asi varoval, když mi volal minule. Zeptala jsem se ho, co potřebuje slyšet ode mě. Prej nic, jen mi nechce lhát. Tak jsem se zeptala, jestli to znamená, že se už nesejdem a on řekl, že ne, to to neznamená. Řekla jsem, že v tom případě by musel lhát jí a nebo se jí chystá taky říct pravdu? Řekl, že asi jo. No, já nejsem blbá. Je mi jasný, že jestli tenhle víkend půjde pro něj dobře, tak jsem s ním minule spala poprvé a naposled. Chápu, že mi to musel říct. Prošel si tím samým co já a stejně jako já nesnáší lhaní a podvádění. Ale stejně to bolí.

Zpátky ke stolu jsem se vrátila docela zničená. Dojedli jsme a pak jsme řešili, co budem dělat potom, jestli jdem někam ještě pařit, nebo se rozejdem domů. Všeználek objednal nějaký panáky a já jsem do sebe dva hodila, protože Zubák ho nechtěl a prej si ho mám vzít já za něj. Protože mám momentálně nejposranější život ze všech přítomných? Nikam se mi jít nechtělo, chtěla jsem jít domů a brečet do polštáře. Ale nakonec jsem se přemohla, když nás Zubák pozval k němu domů. Že jeho spolubydlící už pařej a že se můžem přidat.

Co se dělo potom, jsme se dohodli, že se jako nestalo. Já, Všeználek a Smraďoch jsme jeli k Zubákovi. Cestou jsme koupili flašku vodky a nějakej džus. U Zubáka byly dvě holky a jeden kluk. Ta jedna holka chodila s Všeználkem na střední, což byla docela haluz, pač se strašně dlouho neviděli. Ožrali jsme se jako prasata, navíc Zubák má nějakej nikotinovej inhalátor s příchutí jablka a to mi docela chutnalo, a tak jakože nekouřím, tak jsem mu to chudákovi pořád brala. Tancovali jsme tam a dělali jsme děsnej brajgl, že jsem se divila, že na nás nikdo nevolá policajty. Pak jsme se sebrali a šli jsme někam do klubu, kde hráli fakt dobrou muziku a super jsme si zatrsali. Já jsem pak nějak chtěla bejt sama a šla jsem ven. Po chvíli za mnou přišel Všeználek a šli jsme se spolu projít. Já jsem ho na začátku nemusela, ale poslední dobou jsme fakt kámoši. A teď, jak jsme byli opilí, tak jsme se najednou bavili o věcech, který bych nikdy nikomu neřekla a on asi taky ne. Poprvé na Novém Zélandě jsem našla někoho, s kým se můžu bavit o všem. S někým, kdo si prošel stejnýma věcma a rozumí mi. Už jen kvůli tomu jsem fakt ráda, že jsem šla s nima pařit, i když se mi nechtělo. Před Všeználkem mám už jenom jedno tajemství. A totiž to, že ten týpek, co zrovna spí s někým jiným, je jemu dobře známý Třešeň. Jakkoliv mě lákalo mu to říct, ovládla jsem se.

Ta Všeználkova spolužačka se kolem mě pořád ovíjela. Teda ona se ovíjela kolem každýho, i kolem Zubáka a to jsem jí trochu záviděla. :D Kolem třetí jsme rozvezli lidi domů. Já na zadní sedačce jsem se mazlila s Všeználkovou spolužačkou a Smraďoch měl na klíně tu druhou spolubydlící. Ten už si na ni brousil zuby, ale ta mu nakonec dala košem a šla spát. Všeználek mě a Smraďocha pak odvezl na letiště, kde jsme parkovali a vzal roha. Smraďoch se mě ještě snažil přesvědčit, ať s ním jdu ještě někam chlastat, ale rozhodla jsem se, že ho tam nechám a prostě pojedu domů. Jo, řídila jsem v podroušeném stavu. Doma jsem si dala ještě vodku a padla jsem do postele. Tam jsem se přitulila k Pilotovi a brečela jsem mu na rameni, dokud jsem neusnula. No, aspoň už nebrečím kvůli němu.

Zase mám další víkend, kterej se prostě snažím jen přežít. Protože až v pondělí se asi dozvím, jak to Třešňovi šlo o víkendu a jestli se s ním zase někdy uvidím. Na jednu stranu jsem za to ráda. Protože jsem zase začala přemýšlet, jak podřídit svoje plány chlapovi. Že možná bych na ty tři měsíce do Austrálie jet neměla, abych mohla být s ním. Vždycky to dělám. Měním svůj život, to co chci, kvůli někomu jinýmu. Proto jsem přišla na Zéland, kterej nemůžu vystát. Tohle musí přestat. Musím se začít starat v první řadě o sebe. Nadruhou stranu mi připadá, že jsem ve stejné situaci, jako před čtyřmi roky. Úplné Deja Vu. Pilot taky nejdřív měl rozehranou Kejtu jako Třešeň Bulharku. Pak se vyspal se mnou a pak zase s ní.... a pak jednoho dne začal lhát o tom, že to s Kejtou ukončil. Proč jsem zase v té stejné situaci nechápu. Život se mi asi snaží něco říct.

Přikládám písničku, u které se poslední dny hrozně dojímám. Věnovala jsem ji Třešňovi.

O dva dny později a já jsem na to ještě pořád nepřišla. Sešli jsme se včera na oběd. Pěkně mě na uvítanou obejmul, to bylo hezký. Nakonec jsme ale nic nejedli, jen jsme si dali každej dvě kávy. Nejvíc se chtěl bavit o tom, čím teď procházím. Abych si nemyslela, že už jsem z toho venku, nebo že mi vídání se s jinýma chlapama fakt pomůže. Prostě zhodnotil moji situaci podle svých zkušeností se svým rozvodem a podle něj má určitě pravdu. Taky jsme měli pauzy, kdy jsme se jenom dlouze dívali sobě do očí. A já jsem si přála, abychom se radši bavili o nás dvou.

Po dvou kávách jsme se rozloučili. Doprovodil mě k autu a tam mě zase hezky objal. Dlouze. Jinak nic. Pak jsme se ale dodatečně docela rozšoupli po smskách. :D Hlavně tam byla jedna, kterou mě naprosto rozsekal. To jsem mu psala, že už to dlouho pozoruju, že mezi náma něco je a jestli si toho taky všimnul. Odepsal, že se na to asi nějak nesoustředil, hlavně po tom rozvodu, že mu to trochu nabouralo sebevědomí. "Ale jestli se ptáš, jestli jsem tě chtěl objímat, dokud bych tě neuviděl se usmát, i kdyby to mělo být jen malinko, když jsem viděl tu bolest v těch krásných očích, tak rozhodně ano. Myslel jsem si, že jsi nádherná, když jsem tě poprvé potkal? Rozhodně ano. Chtěl jsem tě popravdě dneska líbat? Rozhodně ano." Tak a byla jsem v prdeli. :D Úplně ztracená.

Dneska ráno mi volal a zmátnul mě jak lesní včelu. Začal tím, že já rozhodně nejsem připravená na vztah, zatímco on už jo. A že nechce "fuck around" a ztrácet čas. Že u mě to bude ještě dlouho trvat (zase to očividně konzuntoval se svými zkušenostmi). Tak jsem měla dojem, že mi říká, že to raději necháme. Hmmm to mě mrzelo. Pak mi řekl, že se musím rozhodnout, co vlastně chci. Jestli chci kamaráda, tak on je s tím v pohodě. Jestli chci zábavu, tak taky. Tady už mě mátnul. Zábava je teda ztráta jeho času nebo ne?? Nakonec navrhnul, ať dojedu k němu, že mi udělá kafe. No, tak jasně, že jsem jela. Zase jsme si povídali o těch našich rozchodech. Zjistili jsme, že jsme to vlastně měli naopak. Oni se jako lidi až tak moc nemuseli, ale měli super sex. My měli sex na hovno, ale jinak jsme měli super vztah. Paráda.

Taky do mě zase rejpal, že nechci děti. On si to snad vzal jako svoji misi, že mě přesvědčí, že děti jsou to nejlepší na světě. No je pravda, že včera na tom kafi to bylo až roztomilý pozorovat, jakej má vztah se svojí dcerou. Chvíli nedával pozor a měl tam od ní 23 smsek. Ty jsi naboural? Seš mrtvej? :D Je vtipná a to je jí teprve dvanáct. Klukovi je čtrnáct. To už jsou venku z toho věku, kdy děti fakt nemusím. Třeba by byli fajn? Tyvole cože? Nad čím že to zase přemýšlím?? Už jsem někde psala, že Třešeň je o 14 let starší než já?

Jo, nakonec jsme spolu i spali. A bylo to fakt dobrý. Lepší než s letušákem, kterej jaksi nemá až takovou výbavu. Jo a přitom mi oznámil, že ať si nedělám starosti, že on podstoupil vasektomii. Tyvoe to je snad jedna z nejhezčích věcí, co mi chlap může říct! Ale počkat! To jako teda jak že mám mít děti, když on už je mít nemůže? To mě jako zkoušel, jestli jsem fakt rozhodnutá a případně ho jednoho dne neodkopla, protože mě nemůže oplodnit?! Nebo si je tak jistej, že z toho nic nebude? :D Já už teda až tak moc ne!

Takže otázka toho, co Třešeň chce, je jaksi stále více nezodpovězená a já ani momentálně nevím, jestli se vůbec zase uvidíme. Že ho za pár hodin uvidím v práci, to nepočítám.

Jsem se teda trochu přecenila, samozřejmě, že jsem to o víkendu zase ořvala. Kdyby letušák nebyl v Houstonu, tak bych se rozjela za ním, ale takhle mi nezbylo, než se to prostě jenom snažit nějak přežít do neděle a Pilota přitom nezabít. Byla jsem na něj dost nepříjemná, vracím se do fáze vzteku. V něděli jsem kolem poledne vypadla k letušákovi, Pilot se mě sice ptal kam jedu, ale řekla jsem mu, ať se nestará, když už nejsme spolu. U letušáka jsem byla až do večera a když jsem přijela domů, Pilot už naštěstí byl zpátky v Nelsonu. S letušákem jsem se měla vidět ještě v pondělí, ale na poslední chvíli to zrušil, že prej zapomněl, že něco slíbil nějakejm kamarádům. Přišlo mi to trochu divný, ale vlastně mě to ani nemrzelo, protože jsem sexu měla po té neděli až až. V pondělí jsem souhlasila se setkáním hlavně proto, že bude mít teďka 4 týdny dovolenou a viděla jsem to jako poslední šanci ho ještě vidět. Nemyslím si, že na něho budu čekat. Teď prostě potřebuju blízkost někoho, hlavně když je to Pilotův poslední týden v Nelsonu a já to pak dost možná zas nebudu dávat, až tady zase bude na dýl. Takže nevím no, kapitola s letušákem se možná uzavírá.

Určitě si říkáte, proč ho teda konečně nevyhodím, no jednak o víkendu začnem znova s mým lítáním a druhak já vážně zvažuju, že vypadnu na 3 měsíce do Austrálie. Takže ho potřebuju, aby se staral o ptáka, o dům a platil nájem.

Zejtra jdu na oběd s Třešněm. Nevím, co si od toho mám slibovat, protože přecijen pracujeme pro stejnou firmu, on má dvě děti a vůbec, prostě vztah je vyloučen a zábava snad ani není povolená. Takže možná budem jenom kamarádi? Jako já bych to brala, je mi dobře, když je blízko, ale přitulit bych se taky chtěla. :D No, uvidíme, co by vlastně rád on.

Je mi dobře. Je mi tak dobře, že tomu ani nemůžu uvěřit, že pouhé tři týdny po rozchodu jsem zase na koni. Až zejtra Pilot přijede na víkend, nesesypu už se z toho. Nebudu bulet a jestli budu pít alkohol, tak jenom proto, že budu zapíjet svoje narozeniny. Možná s tím zapíjením začnu už dneska. Přijde ke mně pár kamarádů a budem smažit bramboráky, pít hruškovici a hrát deskovky.

Za moji skvělou náladu může z části letušák a z části Třešeň. :) S letušákem jsme měli rande v pondělí po práci. Řekla jsem Všeználkovi, že jdu na rande a on mě nechal jít o hodinu dřív. Sešli jsme se v baru u moře, tam jsme si dali nějaký koktejly a pak jsme si dali noční procházku po pláži. Pak jsme se líbali na molu u jachet. :D A já jsem si říkala, jak ho sakra donutím mě pozvat k němu domů, když on je tak sladce korektní a nesmělej. Rozhodně nevypadá jako někdo, kdo by zval holku domů hned na druhým rande. Trochu jsem mu masírovala ty jeho krásný široký ramena, když mi řekl, že mám šikovný ruce a že by mi určitě nebránil jít k němu. Řekla jsem si, že lepší příležitost už asi nedostanu a tak jsem se ho zeptala, jestli je to pozvánka. Řekl, že vlastně jo. A tak jsme šli. :D U něj doma už teda tak nesmělej nebyl. Po čtyřech letech tříminutového sexu jsem měla tak asi tříhodinovej. Tady už mi bylo jasný, že k tomu tříminutovýmu už se nevrátím. Že i kdybych náhodou s Pilotem zůstala, což mi příjde míň a míň pravděpodobný, věrná už mu nikdy nebudu.

Letušák letěl hned v úterý pryč a vrátí se až v neděli. Asi si ho nadělím jako dárek k narozenimám. Představuju si, že bychom se mohli s lahví vína nejdřív podívat na nějakej film a pak si ho zase hezky rozbalím. I když úplně jsme se tak jako na tu neděli nedomlouvali, tak doufám, že to klapne. Hlavně doufám, že Pilot v neděli zase odlítá do Nelsonu a ne že tu bude smrdět až do pondělí do rána. To by mohla být docela komplikace.

No a pak tady máme Třešňa. Viděla jsem ho v pondělí. Měla jsem na sobě sexy šatičky, protože jsem měla po práci rande s letušákem, to už víte. No, v práci to nikomu neuniklo, že mi to nějak víc sluší a asi to neuniklo ani Třešňovi. Zase se mě tak jako mimoděk dotknul, tentokrát na zádech a já jsem si zase lámala hlavu s tím, jak s ním mám mluvit o samotě. I když zase mluvil o nějaké Bulharce, se kterou se teď asi vídá, takže jsem si říkala, že asi nic no. Stačilo ale počkat do středy, což bylo včera. Jeden z našich kapitánů v Christchurch byl přesvědčenej, že má volno a nepřišel do práce. A protože letěl s Třešněm, tak jsem zavolala Třešínkovi, jestli by byl tak hodnej a všechno připravil k odletu sám, pač kapitán dorazí pozdě. Třešeň říkal, že už to všechno nachystal, tak jsem mu řekla, že je úžasnej. :) A on se mě zeptal, jak se mám. A já jsem řekla, že už o moc líp, že ta věc, o které mi říkal, že nefunguje (jakože spát s někým jiným, aby se člověk rychleji vylízal z rozchodu) náhodou moc dobře funguje! A on říkal, že byl v Christchurch taky s někým na "kávě", s někým s kým asi neměl, snad nějaká bejvalá někoho koho zná, a na to já jsem se ho zeptala, kdy bude řada na mně. :D A on že co, na kávu se mnou? :D A já že jo jo, na to. A on řekl prej že kdykoliv a že kdykoliv mu mám zavolat. :D :D :D Tak jsem mu pak poslala smsku, když čekali na náklad v Palmerstonu, že doufám, že si to tam v tom super městě užívá (ona je od tam jeho ex a bydlí tam i Kejta, takže my oba svorně tohle město nenávidíme a myslíme si, že tam asi přidávaj něco do vody :D) a že ať mi dá vědět příští tejden, jestli bude chtít jít na to kafe. Odepsal, že ani nemám tušení, jak moc to tam miluje. No, já si to umím představit. Pak jsme si ještě chvilku psali, ale to už nebylo až tak zajímavý.

Každopádně já jsem teď pěkně nabitá optimismem a nemůžu pochopit, že jsem se ještě asi tak deset dní zpátky chtěla zabít. :D