Naděje umírá poslední

5. listopad 2015 | 04.57 |
› 

Vždycky když tohle slyším, tak si vzpomenu, jak jsem kdysi byla s kýmsi na hřbitově. Na jednom náhrobku bylo vytesáno jméno ženy, která se jmenovala Naděje. A když se mě pak ten kdosi zeptal, proč tam stojím a smutně koukám, tak jsem řekla, že to proto, že mi všichni celej život lhali. Naděje přece měla umřít poslední!!

Zítra ráno zase vstávám ve dvě, to znamená, že dneska večer zase budu brečet, protože bude 10 hodin a já ještě pořád nebudu spát a vidina toho, že za pár hodin vstávám a budu nevyspaná mě bude stahovat do hlubin zoufalství a když po půlnoci konečně usnu, budu se stejně spíš jenom převalovat v očekávání zvonění budíku a zachvíli ta ku.va skutečně bude zvonit! Jak jsem si myslela, že ten pátek třináctýho, kdy mám začínat už v jednu, byl jenom vtip, tak to bohužel vypadá, že takhle to už pak bude pořád. Prostě Fidžijci se rozhodli, že budou lítat dřív. Ani to spaní na zadní sedačce v autě už nedávám. Minule jsem z toho byla tak dolámaná, že jsem vypadala hůř, než když jsem šla spát. A tak jsem si v pondělí cestou z práce koupila nafukovací matraci. Sklopila jsem sedačky a udělala jsem si přepychovou postel. A hned jsem jí musela vyzkoušet. A jak byla krásně pohodlná a auto bylo příjemně teploučký, nenašla jsem už pak dost síly zase vstát a tak jsem nakonec usla v autě před barákem.

A kam jsem se zase přihlásila do práce? Do jedné rakouské firmy, co mám nedaleko od baráku. Týpek firmu rozjížděl někde ve stodole a dneska z toho má dobrej business. Já už fakt nevím, jak mám lidi mezi těmi desítkami či stovkami životopisů zaujmout. Na pana Zeleného jsem zkusila taktiku vezdoprdelismu, tedy jsem se rozepsala o tom, že velmi odbivuju lidi, co dokázali něco vybudovat z ničeho a ještě víc, když to dokázali v zahraničí. A že by mi bylo ctí s ním pracovat a něco se od něj třeba i přiučit. :D A zatím ticho po pěšině, tak jsem to asi trochu přehnala.

Dále jsem dostala tip od Pilotova kámoše, kde by mohli brzo shánět pilota UAV a kam mám poslat životopis. Tak jsem ho tam hned poslala, no dokonce i hned odepsali, ocenili můj proaktivní přístup a prej mi dají vědět, až budou někoho shánět, prej snad brzo. Taky jsem tam jako referenci uvedla kámoše Glena, kterej prý velmi dobře zná ředitele.

Reference mají na Zélandu cenu zlata! Bez reference to tak vidim, že najít slušnou práci bude úplně nemožný. No, přihlásila jsem se taky na místo sekretářky do jedné firmy, co staví helikoptéry. Je to na stejném letišti jako pracuje Pilot. A taky v té firmě pracuje ředitel klubu kluzáků, kterýho jsem od nedávna členem a sice jsem toho ředitele ještě nepotkala, zatím znám jenom jeho manželku, ale bude mým instruktorem v neděli. Doufám, že mu padnu do oka a přimluví se za mě u nich v práci!! Vůbec teda nevím, co tam dělá, jestli aspoň má ňáký slovo tam, ale bylo by hezký, kdyby se mi ta investice do členství v klubu takhle vyplatila.

V neposlední řadě jsem se přihlásila na novou pozici ve stávající firmě. Hledají někoho místo tý holky, co dělala rozpisy služeb. Už je to nějakej pátek, co oděšla a od tý doby ty rostry dělá kretén Kory, kterýho nemůžu ani cejtit. Já teda žádné zkušenosti s rozpisy služeb nemám a tak jsem ten dopis pojala spíš jako esej. Pěkně jsem se rozepsala o tom, jaké dopady na zaměstnance a na firmu mají debilně udělané rozpisy a popsala jsem, jak bych to dělala já. Elán mi upřít nemůžou. Jen doufám, že to nedají přečíst Korymu, protože ten by se asi hodně vytočil.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Naděje umírá poslední bos. 06. 11. 2015 - 09:17
RE: Naděje umírá poslední wien n 06. 11. 2015 - 09:30