Bohatí ještě nějakou chvíli nebudem

9. září 2016 | 14.20 |
› 

Pilot byl teď dva týdny doma a svědomitě se připravoval na pohovor s Air New Zealand. Měl srazy s kámošema, co už tam lítají, aby mu paradili co a jak, zaplatili jsme taky nějaký hodiny v simulátoru 737, prostě přípravu nepodcenil. Tu práci ale ani tak nedostal, takže z toho byl úplně na dně. Ani né tak proto, že tu práci nedostal, tam dostal docela pozitivní feedback a řekli mu, že za rok už to snad dá. Spíš proto, že už se těšil, jak dá to mu rusáckýmu vydřiduchovi výpověď a to se teď zase odsunulo někam na neurčito. Já mu sice říkám, ať tu výpoveď dá, když se tam tak trápí, stejně moc peněz odtam domů nenosí, on se ale bojí, že už by se pak těžko dostával zpátky k lítání. Tak jsem ho dva dny tahala z depky, brala ho ven na výlety, aby přišel na jiný myšlenky. Sama jsem z toho ale docela smutná. Už jsem si vyhlížela, kam se přestěhujeme. Našla jsem úplně suprovej dřevěnej domeček v Titirangi, ze kterého je výhled na moře, je to blíž do centra Aucklandu a přitom uprostřed lesů a 20 minut od krásné pláže jménem Piha. Život by tady byl pro mě mnohem míň depresivní, kdybychom bydleli blíž k moři i k centru. Jenže teď se tam neodstěhujeme, protože by to pro Pilota bylo moc daleko do práce.

Konečně jsem se dočkala odpoledních směn! Vstala jsem v devět, udělala jsem si snídani, kterou jsem snědla (vlastně vypila, bylo to smoothie) u televize, vysála jsem v obýváku, uklidila kuchyni, uvařila oběd, Pilot přijde na oběd domů, tak si ho spolu dáme a já si pak dám sprchu a odeberu se do práce. Tohle je život jak má být! Žádný vstávání za tmy a v zimě. Nikdy už nechci práci, kde budu muset vstávat v pět ráno! V práci musím ale pohnout a začít se učit. Pořád se moc nechytám, zatím co ten druhej novej vypadá, že už všemu rozumí. A já si myslím, že to je hlavně proto, že on většinou chodí na odpolední, kde se právě plánují všechny lety. Na ranní směně se dělá hlavně papírování, rozpisy služeb a zpracovávají se data. Na noční se hlídá počasí a odesílají se letové plány, které vytvořila odpolední směna. Takže já furt vím pěkný kulový.

Po dvou a půl letech jsem se rozloučila s antikoncepční tyčinkou. Musím říct, že svoji funkci plnila výborně. Buďto člověk krvácí a nebo nemá chuť na sex, to se pak skutečně šance početí dramaticky snižuje. Prvního půl roku jsem krvácela skoro pořád. Pak to bylo dva roky celkem ok, tetka z Červený Lhoty jezdila jen jednou za měsíc. Až do teď. Minulý týden odjela po dvou týdnech a teď už je tady zase! A tak jsem se rozhodla, že ta věc musí ven. Hledala jsem na internetu doktory, buďto mě nechtěli vzít, nebo chtěli moc peněz, akorát na jedné klinice se mi podařilo zamluvit termín, jenže až za měsíc a půl. Prej tam kvůli tomu jezdí speciální doktor. To vás fakt nemůže normální doktor píchnout skalpelem a vytlačit jednu blbou tyčinku?! Termín jsem si tedy zamluvila, jenže jsem si pak četla různé diskuze, kde se psalo, že tyčinka kromě mých problémů způsobuje i deprese a úzkosti, tedy další moje problémy. Chudák Pilot si se mnou občas "pěkně užije" a to všechno je vina tyčinky! Najednou jsem měla pocit, že tu tyčinku v sobě nesnesu už ani den. Jakýpak měsíc a půl! Šla jsem si koupit žiletku a začala jsem se v tom doma rýpat. Pilot nejdřív vehementně protestoval, já jsem si ale jela po svým a ještě jsem ho nutila pomáhat, z čehož málem vehementně zvracel. Taková pomoc nepomoc. Pak jsem se skoro poblila i já. Nakonec přišel domů spolubydlící Kuš a docela ochotně se toho ujal. Spolu jsme to asi za 20 minut vyrýpali. Doufám, že se to ještě nějak nezanítí, přecijen vodka asi není ideální sterilizátor nástrojů a rány. Ale jsem moc ráda, že je to pryč. Jestli tyčinka může za to, že jsem večně nešťastná, třeba se mi ještě začne i líbit na Novém Zélandu. :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Bohatí ještě nějakou chvíli nebudem hroznetajne 10. 09. 2016 - 18:22
RE: Bohatí ještě nějakou chvíli nebudem tlapka 10. 09. 2016 - 23:41
RE: Bohatí ještě nějakou chvíli nebudem liška 14. 09. 2016 - 16:26
RE: Bohatí ještě nějakou chvíli nebudem wien n 15. 09. 2016 - 01:59