Blog o tom, kterak Wien do světa vyšla. Po třech letech strávených v Rakousku a dvou a půl v Austrálii, žiji nyní už 8 let na Novém Zélandu.
Pátý přes devátý
Dneska ani nevím, co mám psát. V hlavě se mi motá všechno pátý přes devátý. No, začala bych tím, že mi docela vyrazila dech numerologie. Ne, že bych se o to někdy zajímala, nebo tomu měla tendenci věřit, ale když Raduš o tom tak hezky psala, tak jsem se pro zajímavost podívala, v kterém roce toho devítiletého cyklu jsem a zjistila jsem, že v devátém. Rok devátý je rokem posledním, to znamená, že člověk dokončuje nedokončené záležitosti a zbavuje se věcí a vztahů, které už mu neslouží. Zavírá dveře, aby se jiné mohly otevřít. A já mám skutečně v tomto roce dost věcí dokončit. Konečně převést moji pilotní licenci a dodělat instruktorský zkoušky. A skutečně se zbavuju věcí, které mi už nepřináší to, co by měly. Brzo zřejmě skončím v práci. A s Pilotem už to víceméně skončilo. I když si někdy říkám, že by bylo jednodušší se k němu prostě vrátit. Protože jen z té představy, že si znova procházím vším tím randěním, obdobím marných nadějí a zlomených srdcí, se mi dělá ouzko. Připadá mi to jako krok zpátky. A ejhle, numerologie říká, že rok devět se skutečně bude zdát, jako by šel špatným směrem, tak nějak dozadu. Jedině tak prej můžu vyřešit nedokončené záležitosti, které mi brání jít kupředu. Hm, tak to jsem na to zvědavá.
Odstěhovala jsem se do pokoje pro hosty. Každej říká, že jsem blbá, že jsem si měla nechat tu velkou ložnici s vlastní koupelnou, jenže ta má okna k těm sousedům, co mají to nesnesitelný děcko, takže já jsem ráda, že teď mám okna k jiným sousedům a můžu pěkně přes den v klidu spát, když jsem po noční. A sice se teď dělím o koupelnu se spolubydlícím Krisem, ale je o dost hezčí. Ta koupelna. I když Kris asi taky. :D Takže já jsem takhle spokojená.
Minulej víkend jsem navštívila Všeználka a jeho zvířátka. :) Bylo to moc fajn. Dokonce byli doma i jeho rodiče. Trochu jsem měla obavu, aby mě máma nezadávila, protože z Všeználkova vyprávění vím, že není nikterak nadšená, že se Všeználek stal veganem a že to dává částečně za vinu i mně, protože já ho v tom bláznovství podporuju. Ale oba byli úplně super a dokonce mi nabídli, že kdykoliv cokoliv budu potřebovat, tak že mi rádi pomůžou. Všeználek jim určitě navykládal, jakej jsem chudák, že nemám rodinu a teď už ani chlapa a že jsem na celém světě úplně sama samička. No a hned v pondělí Všeználek odletěl do Austrálie a asi tam už zůstane.
Jasně!! Vždycky, když konečně najdu nějakou spřízněnou duši, tak mi odjede.
Pak jsem jela za kamarádkou a nějakýma dalšíma lidma do kempu. Už tak jsem byla cestou dost nasraná, protože Všeználek mi oznámil, že Smraďoch chce dát výpověď. Což znamená, že mě do Austrálie nepustěj a že budu muset dát výpověď taky. Pak mě výrazně sralo, že jsem si objednala novej telefon, kterej mi nedošel včas, takže mě do kempu musel navigovat ten starej, v němž moc nefunguje GPS. Tím pádem jsem jela úplně blbě a pozdě a kvůli tomu jsem jela i rychle. Což znamenalo, že jsem padla do spárů policajtovi, kterého bych bývala nepotkala, kdyby mi ten posranej telefon přišel včas a já byla na správné silnici. A dostala jsem mastnou pokutu a doporučení, ať už jedu pomalu. No jasně, zrovna mě nasral ještě víc a mám jet jako beránek. A když jsem dojela do kempu, tak ještě začalo chcát, takže já už jsem byla skoro nepříčetná a chtěla jsem se otočit a jet domů.
Nakonec jsme postavili můj stan a protože je velikej a má dva pokoje, tak jsme se v něm všichni sešli a hráli jsme citadelu a bang. A to bylo fajn. V noci byla úplně nádherná obloha, bylo tam strašně moc hvězd a dokonce byla vidět i mléčná dráha. V životě jsem nic takovýho na vlastní oči neviděla. V neděli jsme si ještě pozevlili u jezera a jeli jsme domů.
S Třešněm to nikam nevede. Píše mi, dokonce se mnou flirtuje, ale hodně bych se divila, kdyby se to někdy ještě znova zvrhlo. Teď už jsme si dva dny nepsali, protože jsem mu napsala, že to jeho flirtování mě sere, protože z toho stejně nikdy nic není a přestala jsem mu psát. Stejně by to teď bylo prostě awkward.
Dneska jsem byla na gyndě nechat si zavést měděné vnitroděložní tělísko. Trochu mě postrašilo, že nám s letušákem sjel kondom. Teda trochu. Spíš jsem z toho byla asi dva tejdny psychycky úplně v číči a čím víc mě to stresovalo, tím víc jsem měla bolesti břicha a k tomu ještě různé tiky, jako kdyby mě v tom břiše něco kopalo! A to mě pak stresovalo ještě víc. Pak jsem se trochu uklidnila, když jsem si dala dohromady, že to spíš budou nějaký žaludeční vředy. Ještě aby ne, když můj jídelníček se několik týdnů převážně skládal z vodky a kávy. A k tomu všechen ten stres z rozchodu a z práce a z Třešňa.. Těhotenskej test byl negativní, nejsem rozežraná a nebolej mě prsa. Teď už několik dní nepiju vodku ani kávu a cejtím se o moc líp. No, přesto mě nemile překvapilo, že mi doktorka neudělala test, než mi tam šoupla to tělísko. Asi si pak udělám ještě jeden. Pro pokoj mysli. Každopádně bych teď měla dalších deset let mít po starostech.