Šla jsem do sebe

13. červenec 2018 | 11.59 |
blog › 
Jen tak › 
Šla jsem do sebe

Asi už jsem si zvykla na to být zase sama. Hrozně mě drásalo, že jsem se najednou neměla večer ke komu přitulit, když jsem na to byla tolik let zvyklá. Chtěla jsem náhradu. Potřebovala jsem lidské doteky. A teď už je najednou nechci. Už mě to nedrásá. Teď si asi teprve opravdu začínám užívat svobody. Nač se mám zase na někoho vázat, když tady stejně neplánuju zůstat. Aby mi to zase komplikoval? Tinder jsem pověsila na hřebík a nebudu nikam s žádným chlapem chodit, ani kdyby to byl sám Sídžej.

Toho času, co teď mám, se dá využít i jinak. Víc se teď soustředím na práci a je to vidět. Šprt je na mě najednou hrozně hodnej. Jsem z toho paf. Dokonce mě dneska moc chválil, že mi to fakt jde. A když je spokojenej Šprt, tak nebude remcat ani Hezoun. Taky mám za sebou první zkoušku, co potřebuju na ifr rozšíření licence (lítání podle přístrojů). O víkendu jsem měla teda menší hysterák, kdy jsem dokonce i bulela, protože jsem za poslední týden věnovala nejmíň dvě hodiny denně čtení učebnice a když jsem to dočetla, zjistila jsem, že to můžu číst znova, protože si nic nepamatuju. Dokonce jsem se zařekla, že jestli u té zkoušky rupnu, vzdám celou mou leteckou kariéru! Protože to bude důkaz toho, že jsem na to už moc stará a blbá! Jenže v úterý u zkoušky jsem dopadla docela dobře, dokonce jsem měla stejně bodů jako měl kdysi Šprt a to je co říct. :D Takže se zatím žádný vzdávání nekoná a už mám koupenej termín další zkoušky.

Jo a strašně jsem se pohádala s Pilotem. Já bych se s ním nejraději vůbec nebavila, ale bohužel máme spolu ptáka, kterýho já nechci mít na krku pořád. Hlavně, když jsem lítala za chlapama, tak se mi to jaksi nehodilo. Takže mu ji vždycky dám, pak je mi smutno, tak mu ji zase seberu... A taky mi pořád dluží prachy. Hlavně, že si teď koupil nový BMW. Prachy nemá, ale s autem se bude předvádět. Kdybych to nevěděla líp, tak bych si myslela, že ho má malýho. Jo a podle všeho to teď fakt táhne s Kejtou. To měla řečí, že by ho už nikdy zpátky nevzala. Lidi asi měli pravdu, když říkali, že matka s děckama si nemůže vybírat.. No, ale to už není můj problém. Můj problém je, že Pilot se špatně stará o Špačka. On ji strašně chce. Tvrdí, že mu na ní hrozně záleží a že si ji chce nechat. Prej mu s ním bude líp, říkal. Já si stejně myslím, že ji chce hlavně proto, abych se s ním musela bavit. Kolikrát jsem ho přistihla, že jí ráno nedal čistou vodu, stejně vždycky lže a tvrdí, že jí dává vodu každej den. Taky jí prej dobře krmí, ale já když tam přijdu, tak má vždycky jenom vločky a sušený červy. Taky jí prej dává ven. Ptáci totiž potřebují přímé sluneční světlo. A prej si s ní každej den hraje. No, od Krise vím, že Pilotova klec neopustila obývák, kde navíc pěkně páchne, protože Pilot je línej to čistit, takže na sluníčko fakt nechodí.

A Pilot je věčně v prdeli, takže si s ní určitě nehraje. No, takže o víkendu mi Kris volal, ať přijedu, jestli ještě chci vidět Špačka, než umře. Myslela jsem, že přehání, ale tvrdil mi, že se ani neudrží na bidýlku a že jí vypíná mozek. Že prostě leží jako chcíplá a není schopná nic. Tak jsem tam přijela. Jasně, že neměla vodu a měla jen vločky. Popadla jsem ji a pak jsem doma viděla, o čem to Kris mluvil, když měla další záchvat. Normálně jsem u toho brečela, protože jsem si taky myslela, že umírá. Ona se z toho pokaždý otrkala a pak byla chvilku celkem normální, než to s ní seklo znova. Posílala jsem fotky Pilotovi a řekla jsem mu, že Špaček asi nepřežije noc. Posílal mi brečící smajlíky. Uvařila jsem jí vajíčko, aby do sebe dostala co potřebovala. Vitamín D, protein, kdoví co? Ten den měla asi tak 15 záchvatů. Další den jsem ji viděla mít tak dva. Vylezlo sluníčko, tak jsem ji šoupla na terasu. Od třetího dne žádnej záchvat už neměla. Zase začala zpívat. Pilotovi trvalo asi pět dní, než se zeptal, jak se má. Odepsala jsem mu, že jsem mu snad jasně řekla, že nepřežije noc a jestli se teprve až teď ptá, tak je vidět, jak mu na ní záleželo. Takže ten z toho byl v číči, bulel a psal ať nepíšu kraviny, že moc dobře vím, jak toho ptáka miloval. Jo, tak, že ji zanedbal k smrti, jasný. Strašně jsem se dohádali, já jsem mu řekla, že ptáka jsem zachránila, ale on už ji do péče určitě nikdy nedostane, což jeho vytáčelo, protože on se o ni přece staral vzorně. Ten stav, v jakým byla, rozhodně nebyl zapříčiněn jím. :D Já mu prostě nedokážu vysvětlit, že když u mě je zdravá, tak to asi jeho vina byla. Vůbec jsme se tím pádem nedohodli a jsme rozhádaní dodnes. Já nevím, on tomu snad opravdu věří, že dělá ty věci, který říká, že dělá.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Šla jsem do sebe sayonara 14. 07. 2018 - 12:49
RE(2x): Šla jsem do sebe wien n 14. 07. 2018 - 13:15