Jak to vypadá, když se ve vztahu nekomunikuje

9. leden 2021 | 00.35 |
blog › 
Jen tak › 
Jak to vypadá, když se ve vztahu nekomunikuje
S Fantomasem jsme nikdy nemluvili o tom, co k sobě cítíme nebo necítíme a co od sebe očekáváme. Vždycky jsem věděla, že je to špatně, ale na začátku jsem tohle téma nechtěla načínat, protože jsem ještě byla rozbitá po rozchodu s Pilotem a nevěděla jsem, co vlastně chci. A později jsem se v tom zase nechtěla babrat, protože jsem viděla, že bychom spolu stejně nevydrželi. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli přijede na ty Vánoce nebo ne. 24. jsem potkala jeho ségru v obchodě a ta mě pozvala, ať se druhej den ráno stavím k nim podívat, jak jim jde přestavba baráku. No a když jsem se tam vyvalila s flaškou vína, tak jen tek mezi řečí prohodila, že Fantomas má odpoledne dorazit. Já jsem se tam skoro sesypala. Fakt jsem ho chtěla vidět, ale zároveň jsem věděla, že to zase bude otvírání starých ran. Pak mi napsal, ať se večer stavím k jeho rodičům na večeři. A já jsem se sebou do poslední chvíle bojovala jestli tam jít nebo ne, tak jsem dorazila s další lahví vína až někdy v osm. Myslela jsem, že už asi budou i po večeři, ale ne, všichni byli přežraní už od oběda a tak večeři posouvali až na později. Všichni mě rádi viděli, otčím a brácha mě objímali. S Fantomasem jsme se jen pozdravili, ani jsme se nedotkli. Vždycky kolem sebe našlapujem opatrně, když jsme se dlouho neviděli. No, takže jsme měli večeři, povídali jsme si a nakonec jsme spolu skončili zase u mě v dodávce. No a já jsem ho druhej den vykopla, ať jde navštívit bratrance a jinou rozvětvenou rodinu a pak jsem se mu popravdě až do konce jeho pobytu vyhýbala. On se tak zmínil, že asi pojede na pár dní na west coast a mě zabolelo u srdce, že je tu jen na 10 dní a půlku z toho chce odjet někam do prdele. Já musela do práce, takže s ním jsem jet nemohla a prostě jsem se rozhodla, že na to už nemám sílu se zase do toho takhle zamotávat. Navíc mi lezl na nervy o hodně dřív, než obvykle. Vlezl mi do dodávky v botách rovnou z pláže, všude nanosil písek a pak si stěžoval, že se mu lepí písek na nohy. A já na to, proč tam ten písek teda nosí? A on mi řekl, že si nemyslí, že to byl on. :D Takže ve 3 ráno jsem všude zametala písek a byla jsem pěkně nasraná. V den jeho odjezdu, než měl odjet na trajekt, jsme se sešli na drink, že si promluvíme. Vůbec se mi tam nechtělo, ale slíbila jsem mu to, tak jsem šla. A pak jsme měli první upřímnou promluvu za celých těch dva a půl roku, co se spolu taháme. Rozbrečela jsem se tam já, rozbrečel se i on. Říkal, že měl vždycky problém s tím, že je o tolik starší a že si stejně nikdy nemyslel, že bych zůstala, když můžu mít koho chci. Proto neměl na mě nikdy žádné nároky. On už znova v Austrálii žít nechce a ví, že já jo a taky si nebyl nikdy jistej, jestli se mi s ním vůbec líbí spát. Lol. Jsem mu řekla, že proč si myslí, že se k němu pořád vracím, že s ním mám nejlepší sex mýho života a je pro mě těžký se toho vzdát a on byl překvapenej, ale pak řekl, že lepší sex taky s nikým neměl. Tak jsme se bavili o tom, jak je to divný, že máme mezi sebou takovou chemii v posteli, ale v denodenním životě si tolik nerozumíme. On pak musel jet, aby chytil trajekt, tak jsme se objímali a nechtěli jsme se ani jeden pustit. Když odjel, tak jsem bulela ještě i další den, protože já kráva jsem úplně promrhala ten čas, co tu byl a teď když odjel, tak bych dala nevím co za to, abych ho mohla zase držet v náruči. Jak jsme si poprvé od srdce promluvili, tak se mi zhroutila ta zeď, kterou jsem si tak pracně stavěla. Psala jsem mu pak ještě, ať se necítí vázanej tím, že jsem tady na stejné vesnici, jako jeho rodina, že kdyby si přivezl nějakou paní, tak mu to budu přát a budu se mu klidit z cesty. Že si zaslouží být s někým, kdo chce od života podobné věci. A on na to, že to cítí taky tak, ale že mě má rád v cestě a že by bylo těžký mě vidět s někým jiným. No, takže jsme se jakože rozešli, ale pořád si píšem a já mám dojem, že se vlastně nic nezměnilo, a že pokud ani jeden z nás nebude zadanej, než se zase setkáme, tak to zase dopadne tak, jak to dopadalo poslední dva roky. :(

Zpět na hlavní stranu blogu