Blog o tom, kterak Wien do světa vyšla. Po třech letech strávených v Rakousku a dvou a půl v Austrálii, žiji nyní už 8 let na Novém Zélandu.
Článek Vztahové vazby
Komentáře k článku: Vztahové vazby
orchidejka: Určitě se s tím něco dělat dá, ale bude to hodně práce.
Já jsem v úzkostné kategorii. Chci mít hluboké vztahy, ale mám pocit, že nikdo nechce být se mnou tak, jak bych potřebovala. Jenže na druhou stranu jsem se díky tomu všemu, co jsem si prožila, tak uzavřela, že k sobě ani nikoho nepustím. Snažím se z toho teď najít cestu ven a zase se otevřít. 
wien n: V jednom clanku bylo, ze nejlepsi by byla asi terapie.. to bude jeste jizda.
eithne: Já doufám, že o tom ještě napíšeš, jestli se to odhodláš řešit. Nejenže ti všichni držíme palce, protože tím, čím sis v dětství prošla ty, by si nemělo projít žádné dítě 
, ale navíc se tohle téma myslím bude dotýkat mnoha Píšáků.
(Btw. Sleduju tě pravidelně, ale málokdy se mi chce vylézt z ulity a nechat komentář. Ale tvůj život je hrozně zajímavý - žiješ tak daleko, a přesto máš české kořeny... Hrozně se mi líbí tvé ambice, sny a cíle, a taky že sama sobě nasloucháš. Tvoje články jsou inspirativní 
)
nominek: Myslím, že první krok máš za sebou. Když si uvědomíš problém, máš šanci jej začít řešit.\r\rMěla jsem z předešlého příspěvku pocit, že Fantomase od sebe odstrkuješ, přitom jste si poprvé promluvili otevřeně, což mohl být dobrý start... Nicméně, on je na tom asi podobně, a to by zřejmě bylo dost těžké. \r\rAle určitě to nevzdávej! Kočky se dají pořídit kdykoli, to se nemusí uspěchat
wien n: nojo, vyrikat si neco hodinu pred odjezdem, to je mi tak podobny. Rekla bych, ze kdybychom na tom byli podobne, oba meli odmitavy styl, tak si budem skoro vyhovovat. 
mandelinka: Ahoj Wien,, uz jsi na tema s matkou psala před lety. Psala jsem ti o regresním terapii, která ale byla na moje traumata těžká, nedala jsem to. Nedávno jsem se objednala na rodinné konstelace. Řeším to léta, vlastně po čtyřicítce mi to začalo, vracení se do hnusnyho dětství. Tak snad ty konstelace mi pomůžou. Mam dceru, tak s ni chci mit dobry vztah, aby nebyla frustrovana jako ja... ale když ja jsem tu lásku nedostala, tak ji nemam jak dávat.... ale pracuji na tom a az ted jsem našla terapeuta, kterému věřím... Preji ti, abys take našla klid a budovala zdravé vztahy. Opatruj se.
boudicca: Definování problému je půlka cesty k jeho vyřešení. Držím moc palce, Wien.
hroznetajne: Jéj, asi jsem v podobné kategorii, ale ne vždycky, někdy se rozhodnu, že budu někdo jiný, tak jím na chvíli jsem. A to si myslím, že mě rodiče nijak neodstrkovali a měli mě dost rádi. Jenom já nemám moc ráda ostatní lidi... Ale jsem ve fázi, kdy je mi to pohodlný. Někdy mi to vadí a nenávidím se za to, že nemám s lidmi hlubší vztahy a nemám jich víc, ale na druhou stranu taky nenávidím být s někým jen abych nebyla sama. To fakt raději budu sama 
.
radus: Joo, tak tohle mě fascinovalo už na vysoké. A neboj, prvním krokem je si to přiznat, druhým chtít to změnit.