5. duben 2021 | 01.59 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Už to bude skoro dva roky, co jsem byla v Austrálii. Když tam nejedu aspoň jednou za rok, tak jsem z toho na prášky. Posraný Kovid! Navíc už se začíná zase nehezky ochlazovat. Nevím, kolikrát a zda-li vůbec si ještě letos vyjedu za delfínama. Koupila jsem si elektrický motor na můj paddleboard a delfíni to zbožňujou. Když na tom vyjedu, hned se ke mně připojí a jdou se mnou na procházku. Občas je odvedu k lodi, co tady bere turisty plavat s delfínama, aby jich tam měli víc. :D Koupila jsem si teplé botky k neoprenu a doufám, že se bych mohla na vodu i na podzim a na jaře. Kámoška už se odstěhovala. V její poslední den tady jsme ji vzala s sebou na paddleboard, poprvé s motorem a uprostřed stáda delfínů jsem ji přesvědčila, aby si s nima šla zaplavat. To prostě nejde odjet z Kaikoury a neplavat s delfínama! Nejdřív se jí vůbec nechtělo, ale když už tam s nima byla, tak se tam tak smála a tetelila se štěstím, že jsem se i já na paddleboardu tomu smála tak, až jsem brečela.
Kupodivu ještě stále mám práci. Ani jsem to už moc nečekala. A to mám rozpis směn až do konce května. Ale stejně se bojím, že mě vyhoděj, protože tu nejsem do toho všeho tak zapojená, jako moje kolegyně. Ta pořád má nějaký projekty, pořád někde něco zařizuje a já ne. Možná je to trochu tím, že tu jsem jen o víkendech, kdy naše šéfstvo má volno a nikdo po mně nic nechce. Možná mi žádný projekty dávat nechcou, protože už si všimnli, že s mojí angličtinou to není úplně slavný. Možná se prostě jen dost nesnažím a nejsem proaktivní. Kdo ví, každopádně brzo přijede panstvo z ředitelství a budeme mluvit o našem přínosu pro firmu a o budoucnosti zde. Ani nevím, jestli se mám tvářit, že si neuvědomuju žádné nedostatky, nebo neférovku říct, že jsem, asi svojí vinou, trochu vyčleněná z týmu a lidi mi občas nerozumí po telefonu. S tou angličtinou je to vůbec k pláči. Už jsem tu takovou dobu a pořád mám přízvuk. Platím si teď soukromého učitele a dvakrát týdně na sebe přes kameru děláme heeeeee, ha!, o ouuu a podnobně. Byla by to asi docela komická podívaná.
Konečně jsem dostala moji obchodní licenci. V Austrálii mi na ni stačilo nalítat 160 hodin. A tady na Zélandu ještě dalších 160 na vrch. Fakt jsem na sebe naštvaná, že jsem si tu licenci nepřevedla hned, jak jsme dorazili na Zéland. Měla jsem se vykašlat na podporování Pilota a měla jsem myslet taky trochu na sebe. Jo poučení pro příště.
A stejně, i když tu licenci mám z krku a mohu se plně věnovat učení na instruktorský zkoušky, tak se učím málo, protože se té zkoušky moc bojím a nejspíš ani nevěřím, že na to vůbec mám. Někomu přednášet látku a u toho jen tak mimochodem perfektně řídit letadlo, je asi nad moje síly. Spolužáci říkají, že mají úplně stejný problémy a že se to s cvikem zlepší. Já jsem tam ovšem jediná, kdo to navíc ještě musí dělat v cizím jazyce. A tak se pořád potácím mezi beznadějí a odhodláním to dodělat. Manažer nám slíbil, že by nám každému rád dal práci na jeden den v týdnu. Možná to vypadá, že je to dost málo, zvlášt pokud dodám, že každý z nás by si musel ze své kapsy zaplatit další různé kurzy a hodiny na velký letadlo, ale v dnešní době kovidové je to vlastně ojedinělá nabídka, když se všude propouští.
Chápu, že není v jeho moci platit čtyřem lidem záchranářský kurzy a hodiny, když by to mohl zaplatit jen jednou, kdyby prostě vzal jen jednoho z nás na plnej úvazek. Ale takhle daleko ještě ani nechci přemýšlet, protože to vše závisí na tom, jestli udělám ty zkoušky. Už jsem se na to chtěla tolikrát vykašlat, i na tu obchodní licenci, ale vždycky když se připravuju do školy, tak si všimnu, že je 11:11. Asi je to fakt dětinský, ale já si myslím, že mi Vesmír tím říká, že to je ta správná cesta a že mám vydržet. Jasně, 11:11 je každý den, ale stejně je to zvláštní, že zrovna v tento čas mám nutkání podívat se na telefon. Jo, kvůli takovýhle maličkosti jsem s tím ještě nesekla. A tak doufám, že to bude jako s tou obchodní licencí, kde to pořád nešlo a nešlo a pak se najednou něco zlomilo a pak to šlo až podezřele moc jednoduše a nakonec jsem to dala.
Zpět na hlavní stranu blogu
RE(2x): Podzim