Jak jsem brecela

6. prosinec 2013 | 23.13 |
› 

Tak jsem se tu minule prsila jakej ted pozivam respekt ve skole no a netrvalo dlouho a uplne jsem se tam sesypala. Aby clovek mohl letet solo, tak ho na to musi poslat senior instruktor, takze jsem minulej tejden letela s Michaelem. Takovej namistrovanej blbecek, co si tam nejspis chodi honit ego. Asi protoze je mu petadvacet a koukejte uz je senior instruktor, zatimco my blbeckove se teprve ucime. Uplne me vytaci, kdyz nekomu rodice jen tak zacalovali skolu za dva miliony hned po skonceni stredni skoly a mazanci si pak myslej, jak nejsou uzasni a schopni a povysujou se nad nas, co si na to museli nejdriv sami vydelat. Nemluve o tom, ze vetsina z nas se taky nejdriv musela naucit mluvit anglicky, kdezto mazanci se s anglictinou uz pomalu narodili.

Choval se arogantne uz pri predletove prohlidce, drbal me kvuli vecem, ktery ani jeste nejsou obsahem naseho vycviku, no proste ani se mi do toho letadla s nim nechtelo sednout. Ve vzduchu to bylo jeste horsi, ani jsem se poradne nemohla soustredit na ten let, protoze jsem jen myslela na to, jak moc tam s tim debilem nechci bejt a at uz je to proboha za mnou. Tim padem jsem delala chyby, ktery normalne nedelam a to zas byla voda na jeho mlejn. Na solo me samozrejme neposlal a jeste pri uvazovani letadla na me chrlil co vsechno delam blbe. Ja jsem na vsechno odpovidala jenom "hm”, protoze jinak bych mu bud musela rict at jde konecne do prdele a nebo bych se rozbrecela, jedno z toho.

Rozbrecela jsem se az po te, co jsem dosla na zachod, zavrela jsem se tam a nebyla jsem schopna od tam vylezt asi pul hodiny. Myslela jsem na to, ze uz dlouho me takhle nikdo neponizoval a jaka jsem krava, ze jsem mu uz pri te prohlidce nerekla, ze si asi nesednem a ze ten let tim padem rusim. Koneckoncu kazda ta hodina v letadle me stoji asi pet tisic korun, tak snad mam pravo na to, aby se instruktori ke mne chovali slusne.

Pak jsem jeste sla na koberecek k ucitelovi, protoze ten kdyz videl v jakym stavu jsem se vratila do tridy, tak si me o prestavce odvedl stranou a chtel vedet co se stalo. Jestli prej jsem tak znicena, protoze jsem nemohla letet solo? Coze?? To jako vazne? Koho zajima nejaky blby solo po tom, co se vsechno delo v tom letadle?! Nejdriv jsem o tom ani nechtela mluvit, ale on na tom trval, ze mu to musim vysvetlit a prej at to neberu jakoze pomlouvam Michaela za zady, ze to zustane mezi nama. No tak jsem mu to povypravela, ucitel z toho byl celkem vykulenej a nakonec me jeste utesoval, ze at si to tak neberu, ze on vi ze jsem chytra a moje instruktorka taky musi byt se mnou spokojena, kdyz me chce poslat solo, ze jinak by me tam neposilala.

Od ty doby si z toho kluci ve tride delaji prdel, asi jako ve smyslu "co se skadliva, to se rado miva.” Padaj hlasky jako "dneska letim s tvym pritelem” nebo mi pripusujou jeho prijmeni, no fuj!! Zajimavy, ze ke klukum se az tak hnusne nechova, tak si tam ted pripadam jak nejaka precitlivela nanynka. Musela jsem letet se senior instruktorem znova. Tentokrat s takovym vysokym mladym asiatem. Uz kdyz jsme sli k tomu letadlu, tak jsme se celkem dobre bavili, on se ptal od kud jsem a tak, proste uplne jinej pristup. Taky mi hned na zacatku rekl, ze ma hodne rad svoji mamu a jestli nepoletim tak, aby se nebal ju nechat se mnou letet, ze me solo neposle. "No tak to je zase v haji”, rikala jsem si. :D Ale vsechno bylo v pohode a na solo me poslal. To byl ten nejrychlejsi let jakej jsem zazila. Hrozne to utika, kdyz je tam clovek sam. Zadnej strach nebo panika, proste jen pohoda a volnost. Po pristani jsem ho jela zase vyzvednout, on tam cekal s Michaelem, kterej taky poslal jednoho myho spoluzaka solo. No a ten sasek se na me podival a zacal tleskat! Tak jsem mu zamalava, ale nejradsi bych mu byvala ukazala fakace, protoze si umim predstavit, ze z toho, ze me nekdo jinej poslal solo pote, co on u me shledal tolik nedostatku, moc nadsenej nebyl.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak jsem brecela orchidejka 07. 12. 2013 - 09:27