Wien v Kiwilandu!!!

12. říjen 2014 | 01.47 |
› 

Ke Krisovi jsem se nakonec nestehovala, protoze se klasicky zase na posledni chvili vymluvil, tak jsem musela u sousedky zustat. Kreslila jsem ji ukoly do skoly a tak nakonec byla jeste rada, ze me tam ma. Zkousku jsem konecne dokoncila a tak jsem hned druhej den sedla na letadlo a opustila Australii.

V letadle jsem se tematicky koukala na Hobita. A obcas mi u toho bylo do breku, proste takove nejake pitome dojeti, kdyz po delsi dobe neco opoustite a jdete nekam ani poradne nevite kam. Ve Welingtonu to ze me celkem opadlo, protoze tam na me uz cekal Pilot s usmevem od ucha k uchu. Byla uz skoro pulnoc, tak jsme rovnou vyrazili na hotel a asi nemusim popisovat, co se po sesti tydnech abstinence odehravalo tam.

Druhej den jsme sli na obed s kiwimamou. S timhle rychlym spadem udalosti jsem ocekavala, ze prsten dostanu uz pri veceri. :D Mama byla v pohode, ma snad 160 centimetru, takze proti mne vypada jako hobitka a Pilot se tomu celou dobu chechtal. Tak jsme se pobavily na Pilotuv ucet, coz se mu vubec nelibilo, ale aspon my s mamou jsme nasly rychle spolecnou rec. Mama pak valila zase do prace a my jsme valili k ni do baraku, kde si Pilot chtel neco vyzvednout a navrhoval, ze tam muzu nechat aspon jeden z mych kufru, at furt vsechno netahame v aute.

Pilot me varoval, ze jeho mama hromadi veci. A ja jsem si myslela, ze to urcite nebude tak hrozny a kdyz mi rika, ze jsou tam jen uzke ulicky vytvorene mezi hromadami harampadi, ze prehani. Prvni co me zaujalo bylo, ze dvere nebyly zamcene. Pry se tu moc nezamyka. Druhy dojem byl cichovy. Smrad stareho, plesniveho baraku. To uz mi bylo jasny, ze tam si kufr nenecham. Tredi dojem, vizualni, dal Pilotovi za pravdu. V obyvaku vedla ulicka mezi kramama do pracovny. Byla tam televize, ale nebylo by si k ni kam sednout, pac i sedaci souprava byla zaskladana. Z pracovny byl krasny vyhled na zatoku a Wellington. Pokoje byly vsechny zabordelene, nejvic me ale prekvapilo, ze i kiwimamy loznice byla absolutni bordel a i postel byla zaskladana tak, ze dodnes nechapu, kde mama vubec spi. A jako bonus byla vsude letita vrstva prachu. Byla jsem moc rada, ze se nemusime moc zdrzovat a vyrazili jsme do Palmerstonu, kde Pilot prebyva u kamarada Glena.

U Glena to vypadalo jako v domacnosti dvou chlapu. Koberec nevidel vysavac ani nepamatoval a to samy by rekla podlaha v kuchyni o hadru. No jeste ani nevypadli na trenink kriketu a ja uz jsem nenapadne pokukovala, kde asi bude mit Glen vysavac a kybl. Sotva za nima zaklaply dvere, tak jsem se do toho pustila a nez se vratili, tak aspon ty podlahy byly cisty. Kuchyne bude ukol na delsi dobu a docela z toho mam osypky tam varit a vubec pouzivat nacinni, se kterym se bezne vari maso, to uz jsem si uplne odvykla a docela s tim mam problem. Ale jinak to tady celkem ujde a kdyz si vzpomenu na kiwimamin dum, tak si rikam, ze jsem na tom mohla byt mnohem hur.

Zeland se mi ale jinak dost libi! Kdybych sem jela rovnou z Evropy, tak bych asi nebyla moc nadsena, protoze clovek je chtivy nejake exotiky a tak to muze byt trochu zklamani, kdyz preleti pul sveta, aby vystopil nekde, kde to vypada jako v Evrope. Ale ja po dvou a pul letech v Australii jsem uplne nadsena, ze zase vidim kosy a vrabce a ze ptaci tu stebetaji a zpivaji, misto aby hnusne vriskali a stekali jako u klokanu. A taky tu vidim stare zname stromy a obcas dokonce i jehlicnate!! Proste je to tu vic jako doma a zatim nemam pocit, ze by mi tu mohlo neco chybet.

Tak to jsou moje zacatky na Zelandu. Vesela histoka na konec, byla jsem poucena o tom, ze nesmim rikat, ze jdu snist kiwi (I´m gonna eat a kiwi), protoze se na me Pilot s Glenem vydesene podivali, ze kteryho z nich teda chci sezrat. Prej kiwi je kiwi fruit a ne kiwi. :D   

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Wien v Kiwilandu!!! watusa®svetu.cz 12. 10. 2014 - 09:00
RE: Wien v Kiwilandu!!! orchidejka 15. 10. 2014 - 12:46
RE: Wien v Kiwilandu!!! wien n 16. 10. 2014 - 09:49