O bordelu a traumatech z detstvi

15. listopad 2014 | 11.04 |
› 

Jsem teta! Teda jenom dokud jsem s Pilotem. Kdyz nebudu s Pilotem, nebudu nic. Je to docela vtipny. Pilotuv bratr a jeho pritelkyne se seznamili minuly rok na podzim, v uplne stejnem case, jako ja s Pilotem. V breznu jsme uplne stejne otehotnely (ja a ona) a tady pak podobnost konci, protoze oni se rozhodli, ze si to nechaji, kdezto my ne. Bratrovi je 28, Pilotovi 36. Clovek by rekl, ze na dite bude vice zraly ten starsi, ale nakonec si troufnul ten mladsi. Nebo to mozna dostal prikazem. :)

Takze kdyz jsme se vcera nahrnuli do porodnice, se na to nadeleni podivat, tak nam asi obema muselo jit hlavou, ze ted jsme mohli mit uplne stejny starosti. Pilot by touto dobou nejspis pracoval jako kontrolor letoveho provozu (rozumnej pohrbil svuj sen o praci pilota), kde by mel docela dobry penize a tak bychom nejspis meli i ten dum. A kiwimama by nas zasobila hromadou chrastitek a oblecku, ktere koupila pouzite za dolar nekde ve vyprodeji charity. Musim rict, ze kdyz mi minulej mesic ukazovala, co vsechno tak vyhodne nakoupila pro budouciho vnoucka, tak se mi v duchu zvednul kufr. Zasla chrastitka s cernou spinou ve sparach, ktere melo v puse kdejake dite ci kdejaky pes, bych se diteti stitila dat i kdybych to mesic drhla v savu. To jsou pak ty okamziky, kdy jsem opravdu rada, ze zadne dite necekame, protoze bych ty chrastitka nemohla vyhodit, abych neurazila. 

Kiwimama sice tvrdila, ze prijede az na Vanoce, ale nak se ji to rozlezelo a tak ji tu v pondeli mame jako na koni, protoze se chce na svyho prvniho vnoucka podivat. Bydlet bude taky tady na farme u strejdy (jejiho bratra), ale ji to urcite nebude delat zadne potize, narozdil ode me, protoze ona je na extremni bordel zvykla. Nekdy si rikam, jak to asi meli doma jako decka, jestli se tomu bordelareni naucili od maminky a tatinka, nebo se to nezavisle na sobe naucili sami. Pilotuv malej bratr ma doma taky peknej curbes. Mozna je to typicky novozelandsky?? Kdyz si vzpomenu na svoje detstvi, na nas barak na venkove, tak si taky vzpominam na bordel, ale ne tak hroznej jako tady a nahodou aspon ten obyvak, kam chodily navstevy, se moje matka snazila jakz takz udrzovat. Myslela jsem si, ze to je normalni, ze kdyz ma nekdo doma bordel, ze se za nej aspon stydi, ale tady to spis chodi tak, ze kdyz se to nekomu nelibi, tak je stredem vysmechu, ze je cimprlich a myslim, ze i Pilot uz mel od strejdy mluvino do duse, ze co si to dotahnul za princeznicku.

Takze i kdyz jsem vyrustala s bordelarkou, nejak se to se mnou v dospelosti netahne. Vzpominam si, jak jsem to doma nenavidela a rozhodne se nechci vracet do tech dob a bydlet jako prase. Proste chci mit doma uklizeno a hotovo. A kdyz uz o tom tak mluvim, tak s domovem a bordelem vlastne souvisi jedno moje "trauma", ze kteryho je mi spatne jeste dneska. Nas dum mel dve loznice. Moji rodice, misto aby z jedne udelali detsky pokoj, z ni udelali tzv. kocicarnu. Nejdriv tam mel muj otec kocky, ktere tam vsemozne chcaly na drevenou podlahu a pak, kdyz se otec odstehoval, se z pokoje stala popelnice. Matka tam hazela vsechno co nepotrebovala a taky tam v rohu odchovavala stenata. Cokoliv se nehodilo, nasledovalo povel: "hod to do kocicarny." Sice tam kocky uz davno nebyly, ale porad to tam po kockach smrdelo, takze tenhle nazev uz pokoji zustal.

V loznici byly dve jednoluzkove postele srazene k sobe, aby z toho byla manzelska postel. Uz si moc nevzpominam, ale myslim, ze kdyz jsem byla mala, ze jsem spala sama v loznici a moji rodice spali na rozkladacim gauci v obyvaku. Kdyz se pak otec vyparil, moje matka zacala spavat v loznici se mnou. Mozna na tom z pocatku nebylo nic divneho, bylo mi 7 let. 8. 9. 10. Jenze postupem casu uz mi to zacinalo byt fakt nejaky divny, ze musim spat s moji matkou v manzelske posteli. V puberte mi z toho zacalo byt i na bliti, protoze uz mi to prislo vylozene uchylny. Nekolikrat za ta leta jsem se snazila matce predvest navrh toho, jak by se dala loznice prestavit, aby se postele oddelily a kazda mela svou a nefunely jsme si do ksichtu. A vubec byt moji matce takhle blizko mi bylo naprosto odporny. Kreslivala jsem planky a snila jsem o tom, ze mi matka dovoli mit svou vlastni postel. Ona ale vzdycky jen mavla rukou a nikdy se tim nezabyvala. Takze ja jsem az do svych devatenacti!!! let (nez jsem odmaturovala a okamzite vypadla z baraku) musela spat s moji matkou v jedne posteli! Dnes se s matkou takrka nebavim a to jak me nutila spat s ni v jedne posteli ma na tom nemalou zasluhu. Dodnes nechapu, ze ji to samotne nevadilo. O co ji jako slo?!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: O bordelu a traumatech z detstvi orchidejka 15. 11. 2014 - 12:43
RE: O bordelu a traumatech z detstvi sayonara 15. 11. 2014 - 13:29
RE: O bordelu a traumatech z detstvi wien 16. 11. 2014 - 11:20
RE: O bordelu a traumatech z detstvi bos. 24. 11. 2014 - 18:12