Já jsem z toho úplně v pr...., takže si to sem jdu sepsat. Po našem úplně prvním rande jsme se domlouvali, že bychom mohli něco za dva dny podniknout. Jenže mi napsal hned druhej den, jestli se s ním nechci zase vidět. A já jsem chtěla. Takže jsem zase u něho strávila pár hodin, než jsem šla do práce na noční. A pak v tu středu, ne že by se mi úplně chtělo ho vidět tři dny v řadě po sobě, ale domlouvali jsme se na ni, tak jsem mu napsala, co teda že budem dělat. A on mi odepsal že prej "dneska jsem s bráchou, sorry." To mě trochu nasralo. Ne, že by mi vadilo, že se neuvidíme, ale spíš ten styl, jakým mi to oznámil. No, málem jsem z toho už tady vycouvala, ale nedělala jsem z toho žádný drama, i když jsem vnitřně pěkně supěla. On pak za další dva dny jel do Ameriky a nějak jsme se už předtím nestihli vidět. Ne, že by nechtěl, ale nějak nám to kvůli mým směnám a naší blbé komunikaci nevyšlo. Když se vrátil, měl děcka a já krámy, takže jsme se viděli až čtrnáctýho května. Zase mu vadilo, že u něho nezůstanu do rána. Vždycky chtěl, abych zůstala. A já jsem vždy odešla s tím, že na mě doma čeká špaček. Což byla pravda, kdybych nebyla doma, špaček by brzo ráno řval na celej barák a každýho by probudil. Ale taky se mi zůstávat prostě nechtělo. Protože já když zůstanu u chlapa až do rána, tak už to něco znamená. A já jsem nechtěla, aby pro mě něco znamenal chlap, kterej má tři děti a taky už se asi pětkrát zmínil, že nechce být ve vztahu. Nicméně s ohledem na tuto skutečnost, měl několik podivných hlášek. Třeba jako, že bych u něj mohla bydlet. :D

Podivnost těchto hlášek mu asi samotnýmu došla, takže o pár dní později mi napsal, že by se mě chtěl na něco zeptat. Že to mezi náma je nezávazný, žejo? Že neočekávám vztah, že ne? Nebyla jsem si úplně jistá, co by vlastně chtěl slyšet. Tak jsem mu odepsala, že jsme se na tom snad už domluvili na začátku a že se mi hodně líbí, ale ani jeden nejsme připravení na vztah, žejo? A on na to, že to je dobře, že si to jen ověřuje, že mě má rád a nechtěl by mi ublížit.

Další den jsem jela zase k němu. Psala jsem mu, že už se blížím a on na to že "je tady brácha s přítelkyní, ale neboj se, je to v pohodě." :D No jako domlouvali jsme se na večeři a teď jsem byla bez večeře. Hlavně mi to nešlo do hlavy, že se den předem ujišťoval, že nečekám vztah a pak mě začně představovat rodině tyvole. Tak jsme tam ve čtyřech popíjeli víno a ono z něho pak vylezlo, že tam ten jeho brácha vlastně taky bydlí. Dobrý no, jsem si vzpomněla, jak jsme to dělali v obýváku na gauči a že brácha mohl kdykoliv přijít domů.. Říkal mi pak, že se mu moc líbilo, jak jsem ho tam hladila pod stolem. Že prej se cítil special. Ani nevím jak to mám přeložit. :D Vyjímečný není zrovna nejvhodnější slovo bych řekla.

Pak jsme se ještě domlouvali na neděli, že jako poslední šance, než dostane zase na tejden děcka. Koupila jsem víno, uklidila špačka k Pilotovi... No a on se vůbec neozval a protože jsme nebyli domluvení úplně na pevno, tak jsem nikam nejela. Nechtěla jsem mu psát, protože jsem mu stejně většinou psala já a už jsem toho měla dost, za ním pořád běhat. No, po týhle neděli jsem to chtěla zase utnout. A zas mi chvilku nebylo blbý, že za pár dní měl přijet Árbí. Sídžej mi napsal duhej den, že prej co se se mnou stalo. Jsem mu odepsala, že to bych se mohla ptát taky. Řekl mi, že čekal, že prostě přijedu. A že mu stejně nebylo moc dobře, protože se nějak pohádal s rodinou a že mi o tom povypráví příště. Pak mi ještě volal, jsem mu řekla že už za ním běhat nebudu a on na to, že se teda bude teď snažit on. A fakt mi pak pořád psal a volal, až jsem se i bála se setkat s tím Árbím, aby mi nevolal nevhod.

Pak jsme se viděli na tom koncertě, jak jsem o něm psala minule a to už jsem naplno věděla, že jsem v háji. Že jsem selhala v udržování citů na uzdě a že už nikoho jinýho nechci. Naposled jsem s ním byla včera. A měla jsem z toho děsný nervy, aby to náhodou třeba nezrušil. Však co, je to nezávazný, žejo. Bože, tohle asi dlouho nebudu dávat. Dívali jsme se ještě s jeho bráchou na Netflix, na takovýho jednoho komedianta, co se navážel do ženských. Že prej chlapi od ženský chcou, jen aby dobře vypadla, ale ženská, ta prej jenom kouká, co od chlapa může dostat. Po tom, co jsem čtyři roky podporovala jednoho budižkničemu, mi tyhle řeči nebyly zrovna po chuti. Ale ti dva se tomu smáli jak protržení. Pak se začali bavit o dětech a jejich ex manželkách. Vážně jsem zvažovala, že se zvednu a půjdu domů. Hlavně, když Sídžej prohodil, že je dobře, že je single. :D

Nakonec jsem se ale dočkala a zůstali jsme sami. Byla to romantika jako sviňa a řekl mi spoustu krásných věcí. Takových, který by mi určitě říkat neměl, když teda nejsme spolu. Například, že by mě nejradši někam zamknul, abych už nemohla odejít. Zeptal se mě, jestli mám na starosti špačka a byl hrozně šťastnej, že ne a že teda konečně s ním můžu zůstat přes noc. A já jsem taky nic jinýho ani nechtěla. A to sakra něco znamenalo, zvlášť když jsem zjistila, že chrápe jako cirkulárka a že se nevyspím. Jenže když já jsem byla tak strašně spokojená v jeho náruči, že to byla cena, kterou jsem byla víc než ochotná zaplatit. Jo a taky se děsně zajímal, jestli jsem o něm už říkala kamarádům a co jsem prej říkala. :D Jsem si vzpomněla, jak jsem s Dádou a Krisem řešila, že se proti své vůli zamilovávám a nechala jsem si to radši pro sebe.

Ráno byla ještě tma, když nám zazvonil budík. Hnedka se se mnou začal mazlit a tak jsem si na něj hezky vylezla. :)) Byla jsem z toho dost smutná, že se s ním musím rozloučit. Zase mi říkal divný věci. Moc pěkný věci. Tak co to je, sakra? Chce mě nebo chce bejt single? Nechci se ho na to ptát. Nechci ho vylekat. Ještě ne. Když mě pouštěl ze dveří, ukázal na jeho ševrolet a řekl něco jako, že to je jediná ženská, se kterou se o něj musím dělit. Ukázala jsem na svoje Subaru a řekla jsem, že v tom případě, on se o mě bude muset dělit s tímhle chlapákem. Že už by také došel k závěru, že chce být exclusive? A stejně se pořád bojím, že mi kdykoliv může zavolat a říct mi, ať už nechodím.

Árbí konečně přijel na pár dní do Aucklandu, jenže já jsem se mezitím ještě párkrát viděla se Sídžejem a zjistila jsem, že vlastně ani nechci vídat jiný chlapy. Jenže jsme si to nastavili tak, že je to nezávazný. Ještě aby ne. Náhradní mámu jeho třem dětem dělat nechci a taky bych nesnesla žít s masožroutem. Nebo si to tak aspoň myslím. Další problém je, že se mi zdá, že se ještě úplně nevylízal z rozvodu. Rozešli se v srpnu, byli spolu 15 let a mají ta děcka. Takže mu to asi trvá dýl. A chlap, kterej se ještě nezahojil, bude toxickej pro každou ženskou, která se ho pokusí milovat. No, takže jsem v rámci mé osvědčené metody vytloukání klínu klínem šla na to rande s Árbím. Ten už mi nějakou dobu vypisoval, jak moc se na mě těší, no bylo mi trochu ouzko a trochu jsem si připadala jako ku.va. Kde jsou ty časy, kdy jsem s tím neměla problém. Šli jsme na večeři. Já jsem si pak odložila něco do auta a jak jsem se naklonila, tak kolemjedoucí týpci začali pořvávat, že mám super zadek. A Árbí mě důležitě chytil za ruku a oni mu začali skládat poklony. :D Šli jsme ještě do baru na drink a pak k němu na hotel. Tam jsem se ani moc netěšila a fakt jsem si to ani neužila a myslela jsem tak akorát na Sídžeje. Už mi tím pádem bylo jasný, že Árbího vidím naposled.

Předevčírem jsem byla na takovém minikoncertu jedné kapely, ve které zpívá můj spolubydlící. Sídžej tam přišel, i když tento týden má děcka a normálně se během tohoto týdne nevídáme. Dorazil v jedenáct v noci, ve dvanáct bylo po všem a on že chce jít domů. Jsem se mu smála, že už je asi na ponocování starej, ale on se mi pak svěřil, že prostě byl jenom nadrženej. :D Jsem mu ráno poslala necudnou smsku a on z toho byl hotovej celej den. No, bylo to divný, dovádět u něho v ložnici, když vím, že tam někde má děti. Museli jsme se dost krotit. Ale i tak to bylo super. Já sem z něho hotová, jen se na mě podívá. Konečně pořádnej chlap. No nic, budu se teď vídat jenom s ním. Uvědomuju si, že se zamilovávám a že si pěkně namelu. A bojím se, že to bude o dost dřív, než by mi bylo milé. Pokud by mi to vůbec někdy bylo milé.

Můj spolubydlící se po vystoupení Sídžeje zeptal, jak dlouho jsme prej spolu. Bože to je vůl. Jako já chápu, že jsme se tam k sobě chovali jako dva zamilovaní, ale já jsem mu to říkala, že mi přijde týpek z tinderu. A ne, že mi přijde přítel, voe. No a Sídžej chudák nevěděl, co odpovědět. Začal něco koktat že "eeeeeehh hmmmm uhmmmm...... tejden? Hmmmm...... teda technicky vzato, my nejsme spolu." :D

Dva týdny v nové práci uběhly a já se ještě nemůžu rozmyslet, jestli toho kroku lituju, nebo ne. Pracuju teď 6 dní v týdnu. Přesčasy neplatěj. :D Aspoň, že je to jen přes den a nemám už žádný noční a odpolední, co končej v noci. Upravilo se mi spaní, přestala jsem pít kafe a brát melatonin a můžu se vídat s lidma po večerech, což předtím nešlo. Měli jsme na tu práci být dva. Já a Šprt. Jenže náš šéf odešel, takže můj šéf je teď Šprt a máme se ve dvou dost co ohánět. Žádnej Netflix a sledování Ulice při práci. Pořád někde běháme, jezdíme autem po letišti a tak. Lidi jsou tam super, je s nima sranda a berou mě. Po minulý práci je mi sice smutno, ale protože chci lítat, tak prostě zatnu zuby a budu makat. Jo a všichni mě berou jakože jsem tak v jejich věku a pak jsou děsně vyšokovaní, když se dozvěděj, že je mi o deset let víc. :D Připadám si trochu opožděná. Kde tyhle lidi budou, až budou v mým věku? Ředitelé zeměkoule? Ale to je tím, že jsem se tady prostě nenarodila. Co naděláš.

Jo a Kris má novou práci, dělá něco jako dřevorubectví nebo co, takže je věčně v lese a jako správná fetka pořádně kouká a sbírá každou lysohlávku, kterou uvidí. Tuhle jsem byla u nich doma odložit špačka a zjistila jsem, že Kris z pokoje pro hosty udělal sušárnu hub. A hned mi podával hrneček s houbovým čajem. :D Ale to byly jen 3 houbičky, to jako ještě nic moc, ale včera tyjo jsme byli ještě s dalšíma kámošema na obědě a pak jsme šli do bazénů a do sauny a pak Kris vybalil supersilný čaj z padesáti houbiček! A protože hovno víme, kolik se toho může vlastně pít, tak jsme se pěkně zliskali. To jsem jako úplně tak nechtěla, protože jsem šla druhej den do práce. No a nejhorší na tom bylo, že když jsem byla úplně nejvíc mimo a smála jsem se každé číčovině, tak mi volal Šprt, že mi předává telefon. :D :D :D Jako sorry dude, ale já jsem myslela, že ten telefon budu mít až od rána a ne už večer. Dalo mi dost práce předstírat, že jsem normální a myslím, že se mi to asi moc nepovedlo. Bože můj, můj manager si teď bude myslet, že jsem už v 8 večer byla opilá, hlavně když mám mít na starosti firemní telefon. A přitom já jsem nic nepila. Jen trochu čaje. :D No nic, nechala jsem se odvézt domů a šla jsem spát. Kris prej, že půjde ještě na nějakou smažko akci, takže mi pak pořád psal, že lituje svých životních rozhodnutí a podobně. Já jsem mu odepsala, ať už mě neotravuje, že jdu spát. A on že tak dobrou. Jo a užij si ten film, protože spát určitě nebudeš. :D Ale jo, spala jsem. Trochu. A teď hurá do práce. Jo a myslím, že jsem psala Sídžejovi a mám teď z toho blbej pocit, neměla jsem to dělat. Zejtra se máme vidět, no já doufám, že to nezruší. :(

Zbývají mi poslední dva dny v práci, achjo, nakonec mi z toho bude asi ještě i smutno. Přecijen jsem nikde nepracovala takhle dlouho. No, naštěstí nebudu daleko a můžu se sem stavovat na pokec, jak se mi bude chtít. 

Zase nemám do čeho píchnout, pač ten krásnej chlap z minulýho článku je na dovolené v Americe (budeme mu říka Sídžej, jo?) a Árbí (hehe), ten pilot z Chritchurch, je v Christchurch a do Aucklandu přijede na pár dní až za dva tejdny. A já jsem se rozhodla, že si zatím svou sbírku rozšiřovat nebudu, abych pak z toho neměla moc stres. I když na ta další rande, co jsem měla domluvená, jsem šla. S tím chlápkem z pasové kontroly jsem šla na večeři a pak jsme se u něj dívali na nějakej film. On má rád jenom samý Marvelovky a já si teď ani za boha nemůžu vzpomenout, na co jsme se to vlastně dívali, takže to asi nebylo moc zajímavý. Trochu jsme se tulili, protože měl doma fakt kosu, ale dál jsem to zajít nenechala a jak film skončil, tak jsem bleskurychle vystřelila domů. No a s pilotem z Qantas jsme šli nejdřív na pizzu a pak na ten bowling a nakonec ještě někam do baru na drink a pak jsme si šli každej po svým. On je vlastně jedinej, kterýho jsem se dopředu nezeptala, kolik vlastně měří a asi jsem měla. :D Teda ne, že bychom si už nepsali. :) 

Taky pořád někde lítám s Krisem. Ten pitomec to vždycky napráská Pilotovi, že se mnou někam jde a ten z toho pak má deprese. Beztak si myslí, kdovíco s Krisem neděláme a Kris mu to prej vyvracet nebude, že prej dobře mu tak. No, já mu to taky vyvrátit nemůžu, protože se s ním už měsíc nebavím. Asi tak po třech týdnech nebavení se jsem si myslela, že jsem úplně za vodou, no před třemi dny mi poslal velice důležitou smsku, že mi přišla nějaká pošta. To nemohl dát Krisovi, že? A mě to úplně proti očekávání zas nějak sebralo. Asi to má něco společného s tím, že oba moji muži jsou někde v řiti a nikdo mě nerozptyluje. O víkendu jsem vzala Krise na pařbu u známých doma, byla tam i kámoška Dáda, která je taky pěkně vysoká, ale ne tolik jako já. No, jenže ten večer, Dáda byla vyšší než já skoro o půl hlavy. A to jsme ani jedna neměla boty. Já jsem z toho byla úplně hotová, jak se tohle může vůbec stát?? Takže když jsme šli včera s Krisem nakupovat, tak jsem mu řekla, ať mi doveze moji hamaku na airjógu, protože si potřebuju pořádně protáhnout záda. Je možný, že mě ten rozchod tak dojebal, že jsem asi o 15 centimerů menší? Pilot ho viděl tu hamaku sundávat a prej z toho byl zase smutnej, prej asi že u něj mám míň a míň věcí a zachvíli už budu z jeho života pryč úplně. Bože, jak jsou ti chlapi naivní. Jestli byl smutnej, tak asi hlavně proto, že mu bylo jasný, že se se mnou Kris zase uvidí, když mi veze tu hamaku. No a dneska ke mně Kris přišel na oběd, protože byl línej vařit. Já se ani nedivím, že to tak může vypadat, že spolu fakt něco máme. Přitom Kris je tak friendzónovanej, že se ani neobjímáme na uvítanou/při loučení, jak je tady zvykem. :D A nemyslím si, že by na tom chtěl něco měnit, protože tady kromě mě nemá vůbec žádný kamarády.

Jo narazila jsem na youtůbu na chlápka, kterej se jmenuje Corey Wayne a ten radí chlapům, jak mají balit a chovat se k ženským. Je tak přesnej a vtipnej, že se na to nemůžu vynadívat. Půlku těch videí jsem poslala Krisovi, protože ten týpek pořád o něm mluví. Do Krise nabourala naše sousedka a on si to hned vyložil jako znamení osudu, že mají být spolu. Sousedka ho sice ze začátku chtěla poznat, ale Kris je přesně ten typ zoufalce, co se ženskou snaží nalákat na počet a délku srdceryvných smsek a na přehnaný zájem. A když to na ni nepůsobí, zkouší to cestou ublížených smsek. Já mu pořád radím, ať to nedělá, ale on si stejně jede po svým a já pak můžu tak akorát mlátit hlavou do zdi. Ale zdá se, že od Coreyho to konečně bere a začíná to chápat. Tak teď oba čteme i tu jeho knížku, jak být tříprocentním mužem. :D Protože prej jenom tři procenta mužů vědí, jak se chovat k ženské a jak si udržet její zájem. Takže musím políbit 32 žabáků, než konečně potkám prince? No, ačkoliv jsem ženská a on v té knížce radí chapům, stejně je to pro mě zajímavý. Vidím, co všechno Pilot nedělal a proč mě přešla zamilovanost a chuť s ním být. A dělám si jasno v tom, co od toho příštího chlapa vlastně mám chtít. A to je dobrý vědět! 

Tenhle blog se asi brzo začne podobat na jeho originál z Rakouska, kde jsem psala převážně o chlapech. Tinder jsem si nainstalovala na radu přátel záhy po rozchodu a ze začátku mě vůbec nebavil. Vůbec jenom přemýšlet o tom, jestli by se mi ten či onen mohl líbit, když ze všeho nejvíc jsem chtěla Pilota, mě jaksi bolelo. Takže jsem skoro nikoho nelajkla, ale vzešel z toho aspoň Letušák. Pak dlouho nebylo nic, až do toho pilota z minulýho článku. S tím jsem se sešla ještě ve čtvrtek, než odjel zpátky domů do Christchurch. Škrábalo mě v krku, takže jsem ho místo hrátek u něj na hotelu vytáhla do města na oběd. Pak jsem ho vysadila zpátky na hotelu a on mi řekl, že ale nemocná vůbec nevypadám. A tak nakonec byly i ty hrátky. :D No a pak odjel a mně zase bylo smutno, takže jsem šla zase na tinder.

Jo a v pátek jsem šla na oběd s Krisem. Mým bývalým spolubydlícím, co ještě pořád bydlí s mým ex. I když asi ne na dlouho, protože Pilot je bezemě úplně nemožnej, neuklízí po sobě a žere Krisovy věci z ledničky, takže ten už si taky hledá nový bydlení. No, s Krisem jsme teď velcí kamarádi. On je taky vegan, je vysokej, vtipnej a chytrej. Dost dobře si rozumíme. No, jenže je taky trochu na budku, takže proto jsme jenom kamarádi. Má bipolární poruchu, jemnej asperger a hulí trávu. Šli jsme poprvé do Rabbit Café a to jídlo tam bylo tak dobrý, že jsme chtěli vylízat i ty talíře. S Krisem si pořád píšem, třeba i dlouho do noci. On taky prolejzá tinder, akorát že jeho nikdo nelajkuje, takže to má těžký. Ale dost se spolu zasmějem.

Včera jsem šla na oběd s jedním ĺráncem. Můj první tinder fail. :D Vůbec nevypadal tak hezky jako na fotce a hlavně mu táhlo z pusy. Takže jsem to nějak neprotahovala a hned po obědě jsem se odporoučela domů. Domluvila jsem si další rande na pondělí s chlápkem, kterej měl v profilu napsáno, že hezky voní. To jsem totiž po panu smradlavá morda přesně potřebovala. Takže jsem si s ním domluvila večeři, než půjdu do práce na noční. Jo a taky měl 192cm, což je na Zélandu skoro až zázrak a konečně jsem chtěla vyššího chlapa! Večeře byla v pohodě, no pak jsme se šli ještě k němu dívat na Black Mirror. Asi nemusím říkat, že jsme viděli tak prvních dvacet minut. Jo jo, já vím, hned na prvním rande (ještě k tomu už zase!), že se nestydím. Jako snaha byla. Schválně jsem si za tímto účelem ulevila už doma. Abych pak nebyla až moc v pokušení. Ale když on byl tak pěknej. Vysokej, ramenatej a fakt voněl! :D Tak už je asi jasný, kde strávím středu. To je tady totiž státní svátek a každej má volno.

Přišla jsem do práce docela vysmátá a Všeználek říkal, že se zas někdy budem muset sejít mimo práci a všechno mu to budu muset vyprávět, protože můj život je teď prej to nejzajímavější, co se děje v jeho životě. :D

Jenomže jsem o víkendu nezahálela a teď nevím, co budu dělat s těma dalšíma randema, co mám naplánovaný. Kdyby se dnešní týpek stal takovým dlouhodobějším kamarádem s výhodama, tak už se s nikým jiným vídat nepotřebuju. Až tak do větru zas nejsem. Ale mám na pátek domluvený drink a možná potom i movie (to už známe) s týpkem, co dělá na letišti pasovou kontrolu a v sobotu jsem se domlouvala na bowling s jedním pilotem z Qantas, co je tady teprve dva týdny a nikoho tu pořádně nezná. Tomu je ale 28, tedy je o pět let mladší, tak si od toho třeba nic víc ani neslibuje? Ale nechci být zase úplně naivní. :))  

Vlastně jsem ráda, že mám teď šanci najít někoho lepšího, než byl Pilot. No a než ho najdu, tak si to taky pěkně užiju! Freeeedoooom! 

Už mi chybí jen novej chlap!

V pátek jsem šla na pohovor do té druhé aerolinky, co do ní před rokem utekl Šprt. Byl tam pan majitel, jeho syn a pak můj novej přímej nadřízenej. Ten syn majitele je jako hodně hot. :D Budu mu říkat Hezoun. Škoda, že je zasnoubenej. I když Šprt říkal, ať si na něj dávám bacha, že umí bejt pěknej hajzl. Hezoun mi řekl, že tak po dvou letech by mě nechali lítat, když se jim teda budu zamlouvat. No a v sobotu ráno už jsem měla novou pracovní smlouvu. A dostala jsem to černý na bílým, že po osmnácti měsících mě začnou trénovat. Takže nakonec je to míň než dva roky. To znamená, že do Austrálie nejedu. A nebude ze mě instruktorka. No, aspoň nebudu muset živořit na minimálním platu jako Pilot. Zvlášť, když já neznám žádnou takovou krávu jako jsem já, co by mě chtěla po tu dobu dotovat. Tady mě dají rovnou na Metro nebo Saab, takže úplně přeskočím jednomotorový letadla a nastoupím rovnou na vícemotorový, což je skoro zázrak. Jsem z toho nadšená. Hlavně proto, že prostě vypadnu někam jinam, poznám nový lidi, budu mít nový výzvy a zážitky. To je přesně to, co po tom rozchodu potřebuju. Stejně je to zvláštní. Odstěhuju se od něj a do týdne mám novou práci. Jakoby mi osud ukazoval, jak moc mě Pilot brzdil. Vůbec teď s ním nekomunikuju. Potřebuju se dostat z té závislosti na něm a strachu ze zráty kdo ví čeho. Konečně jsem schopná myslet hlavou. A opravdu se teď divím, že jsem to snad byla ochotná zamést pod koberec. To co udělal. To jak mi lhal a podváděl. A využíval. Jenom proto, že se mi to zdálo schůdnější, než si projít tím peklem, kterým jsem si prošla. 

Včera jsem měla druhé rande z Tinderu. Takovej pozdní oběd s jedním pilotem, co lítá pro Jetstar (ne, nedám si říct). On dřív pracoval pro naše zákazníky v Austrálii, takže známe nějaký stejný lidi a tak jsem si říkala, že si trochu podrbem a pak pojedu ke kámošce na véču a koukat na film. Fakt mě ani ve snu nenapadlo, že by s ním jinak něco bylo, rozhodně jsem si ho nevybrala podle vzhledu na fotce. Teda ne, že by byl nějak ošklivej, ale prostě bych si ho asi nevšimla, kdyby nebyl pilot a neměli jsme společný známosti. Dokonce prej dělal instruktora na té škole, kam jsem chodila já. A kde jsem já blbka sbalila Pilota. Takže jsme toho měli na drbání ještě víc. Ani když mi po jídle navrhnul, že můžu jít k němu na hotel, tak jsem pořád ještě nevěřila, že k něčemu dojde. Teda ne, že bych byla blbá a nevěděla, co takové pozvání znamená. Spíš jsem si myslela, že to zavčas utnu a vypadnu. Dokonce jsem si to myslela ještě když mě začal líbat. :D A pak jsem si řekla a však co, sex mi chybí a tady je chlap, co ho chce se mou mít teď a tady a tak nakonec proč ne. A náhodou to bylo super. Ještě jsem nenarazila na chlapa, co by nebyl asi tak desetkrát lepší než Pilot. On se mi chudák omlouval, že moc dlouho nevydržel, že u něj dlouho nic nebylo. Přitom to zas tak krátký nebylo. Jsem mu řekla ať se uklidní, že jsem zvyklá na tříminutový sex a že jsem exovi přezdívala minutka na vajíčka. On na to řekl, že kdyby to byly dvě minuty, mohla jsem mu říkat čínské nudle. :D Tyvole chudák Pilot, takhle si z něho dělat prdel bych asi neměla. Pak jsme si to ještě zopakovali a já jsem pak jela ke kámošce na tu večeři. Škoda jen, že je ten pilot z Christchurch, takže se nemůže stát mojí aspoň trochu dlouhodobější hračkou. 

Jsem přestěhovaná. První dva dny jsem toho hořce litovala, protože mi bylo ještě hůř, než když jsem bydlela s Pilotem. Tam jsem se s ním mohla aspoň objímat, ale teď jsem mohla objímat tak maximálně další flašku vodky. Pokoj mám sice pěknej, docela velkej, s dřevěnou podlahou, což je tu docela dost vzácné a mám velké skleněné dveře rovnou do zahrady. Tak jsem si říkala, že to by se hodilo, že by amanti ke mně mohli chodit přes zahradu a nikdo by je nemusel vidět. :D Nicméně v tomhle baráku se tak strašně rozléhají zvuky, že tam asi dlouho nevydržím. Hlavně kvůli mojí práci a potřebě spát, když jiní jsou vzhůru. Když jde ten týpek z vedlejšího pokoje v noci na záchod, slyším ho tak hlasitě, že se vždy posadím úplně vystrašená na posteli, protože bych mohla přísahat, že mi někdo chodí přímo v pokoji. Trubky s vodou snad vedou všude kolem mý postele a navíc to vypadá, že si pan náčelník myslí, že já jako ženská bych tam měla po všech uklízet. No jasně, kuchyni třeba vůbec nepoužívám, protože je tam špína a vaří se tam maso. To já určitě budu uklízet. Jo taky mi řekl, že pánské návštěvy bych měla limitovat jen na jednu noc týdně. Ne, že bych se ho na to ptala. Nějak jsem si neuvědomila, že jsem na internátě pro náctileté. A hlavně, když se tam tak rozléhají ty zvuky, asi by mě ani nenapadlo, tam něco takového provozovat. Takže se můžu těšit na další stěhováníčko. Už se nemůžu dočkat! :(

Broukalka podala výpověď. Wow, byly časy, kdy nás bylo sedm. Teď je nás tři a půl (Všeználek se přestěhoval do Austráliee a pomáhá nám od tam), a já jsem teď druhá služebně nejstarší zde. Hned po Idiotovi. A pak už je tu jenom Smraďoch. Já jsem to už měla pěkně naplánované, že podám výpověď v červenci, jenže dneska mi volal Grumpy a nasadil mi brouka do hlavy. Je tady jedna menší aerolinka, která má menší letadla. Metro a Saab a tak. Můj kolega Šprt tam odešel před rokem, dělat podobnou práci jako děláme tady. A teď jde lítat s tím Saabem a hledají za něho náhradu na práci dispečera. Agentura volala Grumpymu, jestli to prej nechce a on řekl, že ne, ale doporučil jim mě a pak mi volal, ať to koukám vzít, že za rok bych taky mohla lítat jako Šprt. :D To by mi ušetřilo roky živoření jakožto instruktorka lítání, protože tam bych dostala jen minimální plat jako Pilot. Takže ač bych si tam platově teď docela pohoršila, z dlouhodobého hlediska by se to mohlo dost vyplatit. Navíc změna by mi teď jenom prospěla. Akorát už vidím ten cirkus, když podám výpověď ještě i já, když už i teď to těžce nedáváme. Ale co, my už to tu máme všichni v číči a řídíme se heslem "not my circus, not my monkeys".

Dokonce i Třešňovi se to moc líbí. Že jsem se přestěhovala a i ta potenciální nová práce. Zase se se mnou víc baví. Možná na to čekal, až se úplně zbavím Pilota? Kdo ví. 

Ještě z toho nejsem venku. Vlastně ani trošku. Zas jsem v řiti. Chci umřít. Pohádala jsem se s Pilotem. Chtěla jsem po něm, aby koupil nějaký potraviny, který mi sežral a on se strašně urazil. Že jsem ho dost hezky nepoprosila. Práskla jsem dveřma a jela jsem pryč. Když jsem se vrátila, slyšela jsem ho telefonovat s ní. A protože jsem byla už řádně posilněná vodkou, sedla jsem si potichu za dveře a chvilku poslouchala. Já vím, že se to nemá, ale co už. Stěžoval si na mě. Jaká jsem na něj zlá. Že jsem mu v obchoďáku házela věci do košíku, aby je pro mě koupil. Líčil to, jako bych po něm chtěla, aby mi zaplatil celej obchoďák. Přitom šlo o posraný 4 plechovky cizrny. Zajímavý, 4 roky mě tutlal a teď si na mě bude stěžovat. Zrovna jí. Ona je samozřejmě ta hodná, co ho utěšovala, že jsem fakt krutá. On se jí svěřil, jak moc lépe se cítí, když mluví s ní. Každé ráno, když jí volá.... ruply mi nervy. Taky jsem mezitím vypila další decku vodky. Otevřela jsem ty dveře a řekla jsem mu, že se stěhuje, že už toho mám dost. Pak jsme se pohádali znova. A já toho fakt mám dost. Proč já mám bejt ta hnusná kráva, co nedává, že s ním musí bydlet a ona ta hodná a sladká, co ho bude utěšovat.

Dneska ani nevím, co mám psát. V hlavě se mi motá všechno pátý přes devátý. No, začala bych tím, že mi docela vyrazila dech numerologie. Ne, že bych se o to někdy zajímala, nebo tomu měla tendenci věřit, ale když Raduš o tom tak hezky psala, tak jsem se pro zajímavost podívala, v kterém roce toho devítiletého cyklu jsem a zjistila jsem, že v devátém. Rok devátý je rokem posledním, to znamená, že člověk dokončuje nedokončené záležitosti a zbavuje se věcí a vztahů, které už mu neslouží. Zavírá dveře, aby se jiné mohly otevřít. A já mám skutečně v tomto roce dost věcí dokončit. Konečně převést moji pilotní licenci a dodělat instruktorský zkoušky. A skutečně se zbavuju věcí, které mi už nepřináší to, co by měly. Brzo zřejmě skončím v práci. A s Pilotem už to víceméně skončilo. I když si někdy říkám, že by bylo jednodušší se k němu prostě vrátit. Protože jen z té představy, že si znova procházím vším tím randěním, obdobím marných nadějí a zlomených srdcí, se mi dělá ouzko. Připadá mi to jako krok zpátky. A ejhle, numerologie říká, že rok devět se skutečně bude zdát, jako by šel špatným směrem, tak nějak dozadu. Jedině tak prej můžu vyřešit nedokončené záležitosti, které mi brání jít kupředu. Hm, tak to jsem na to zvědavá.

Zdá se mi, že sem píšu teď nějak moc často. Asi že mi pomáhá se z toho vypsat. Je to taková moje amatérská terapie.

Včera večer jsme měli večeři s managerem (pamatujete Zubáka?), protože se nám rozpadá pracoviště. Můj šéf Bobík opět odešel. Vrátil se, protože se změnilo vedení. Jenže z toho novýho týpka se během několika měsíců stala stejná příšera, jako byl ten předchozí. Nebo možná ještě horší. Dva dny po Bobíkovi odešel i Grumpy. Nic nám nenahradí Grumpyho. Sice byl věčně vzteklej, ale udělal tam dost práce, která teď bude na nás. Bába odešla už asi před dvěma týdny. To jsme skoro i oslavili, ale znamená to, že jsme už celkem o tři lidi chudší. Teď místo čtyřech dnů po deseti hodinách budeme muset makat pět dní po osmi hodinách. To byl jedinej důvod, proč jsem neodešla k Air NZ. Proč jsem se vzdala o 20000 dolarů ročně navíc, jen abych nemusela makat víc než čtyři dny v týdnu. A teď budu makat pět a za stejný peníze. Už mi taky nechybí moc k tomu, abych podala výpověď. A zdaleka nejsem sama. 

Takže na večeři se Zubákem jsem se dostalvila já, Všeználek, Smraďoch a Broukalka. Jedinej Idiot se nedostavil, protože ten už má tuhle práci dávno v číči. Během té večeře mi zavolal Třešeň, aby mi oznámil, že mu na víkend přijede ta Bulharka. Že si nemyslel, že se to stane, ale prostě se to děje. Jasný, já nejsem připravená na vztah, takže bude spát i s jinejma, to už mě asi varoval, když mi volal minule. Zeptala jsem se ho, co potřebuje slyšet ode mě. Prej nic, jen mi nechce lhát. Tak jsem se zeptala, jestli to znamená, že se už nesejdem a on řekl, že ne, to to neznamená. Řekla jsem, že v tom případě by musel lhát jí a nebo se jí chystá taky říct pravdu? Řekl, že asi jo. No, já nejsem blbá. Je mi jasný, že jestli tenhle víkend půjde pro něj dobře, tak jsem s ním minule spala poprvé a naposled. Chápu, že mi to musel říct. Prošel si tím samým co já a stejně jako já nesnáší lhaní a podvádění. Ale stejně to bolí.

Zpátky ke stolu jsem se vrátila docela zničená. Dojedli jsme a pak jsme řešili, co budem dělat potom, jestli jdem někam ještě pařit, nebo se rozejdem domů. Všeználek objednal nějaký panáky a já jsem do sebe dva hodila, protože Zubák ho nechtěl a prej si ho mám vzít já za něj. Protože mám momentálně nejposranější život ze všech přítomných? Nikam se mi jít nechtělo, chtěla jsem jít domů a brečet do polštáře. Ale nakonec jsem se přemohla, když nás Zubák pozval k němu domů. Že jeho spolubydlící už pařej a že se můžem přidat.

Co se dělo potom, jsme se dohodli, že se jako nestalo. Já, Všeználek a Smraďoch jsme jeli k Zubákovi. Cestou jsme koupili flašku vodky a nějakej džus. U Zubáka byly dvě holky a jeden kluk. Ta jedna holka chodila s Všeználkem na střední, což byla docela haluz, pač se strašně dlouho neviděli. Ožrali jsme se jako prasata, navíc Zubák má nějakej nikotinovej inhalátor s příchutí jablka a to mi docela chutnalo, a tak jakože nekouřím, tak jsem mu to chudákovi pořád brala. Tancovali jsme tam a dělali jsme děsnej brajgl, že jsem se divila, že na nás nikdo nevolá policajty. Pak jsme se sebrali a šli jsme někam do klubu, kde hráli fakt dobrou muziku a super jsme si zatrsali. Já jsem pak nějak chtěla bejt sama a šla jsem ven. Po chvíli za mnou přišel Všeználek a šli jsme se spolu projít. Já jsem ho na začátku nemusela, ale poslední dobou jsme fakt kámoši. A teď, jak jsme byli opilí, tak jsme se najednou bavili o věcech, který bych nikdy nikomu neřekla a on asi taky ne. Poprvé na Novém Zélandě jsem našla někoho, s kým se můžu bavit o všem. S někým, kdo si prošel stejnýma věcma a rozumí mi. Už jen kvůli tomu jsem fakt ráda, že jsem šla s nima pařit, i když se mi nechtělo. Před Všeználkem mám už jenom jedno tajemství. A totiž to, že ten týpek, co zrovna spí s někým jiným, je jemu dobře známý Třešeň. Jakkoliv mě lákalo mu to říct, ovládla jsem se.

Ta Všeználkova spolužačka se kolem mě pořád ovíjela. Teda ona se ovíjela kolem každýho, i kolem Zubáka a to jsem jí trochu záviděla. :D Kolem třetí jsme rozvezli lidi domů. Já na zadní sedačce jsem se mazlila s Všeználkovou spolužačkou a Smraďoch měl na klíně tu druhou spolubydlící. Ten už si na ni brousil zuby, ale ta mu nakonec dala košem a šla spát. Všeználek mě a Smraďocha pak odvezl na letiště, kde jsme parkovali a vzal roha. Smraďoch se mě ještě snažil přesvědčit, ať s ním jdu ještě někam chlastat, ale rozhodla jsem se, že ho tam nechám a prostě pojedu domů. Jo, řídila jsem v podroušeném stavu. Doma jsem si dala ještě vodku a padla jsem do postele. Tam jsem se přitulila k Pilotovi a brečela jsem mu na rameni, dokud jsem neusnula. No, aspoň už nebrečím kvůli němu.

Zase mám další víkend, kterej se prostě snažím jen přežít. Protože až v pondělí se asi dozvím, jak to Třešňovi šlo o víkendu a jestli se s ním zase někdy uvidím. Na jednu stranu jsem za to ráda. Protože jsem zase začala přemýšlet, jak podřídit svoje plány chlapovi. Že možná bych na ty tři měsíce do Austrálie jet neměla, abych mohla být s ním. Vždycky to dělám. Měním svůj život, to co chci, kvůli někomu jinýmu. Proto jsem přišla na Zéland, kterej nemůžu vystát. Tohle musí přestat. Musím se začít starat v první řadě o sebe. Nadruhou stranu mi připadá, že jsem ve stejné situaci, jako před čtyřmi roky. Úplné Deja Vu. Pilot taky nejdřív měl rozehranou Kejtu jako Třešeň Bulharku. Pak se vyspal se mnou a pak zase s ní.... a pak jednoho dne začal lhát o tom, že to s Kejtou ukončil. Proč jsem zase v té stejné situaci nechápu. Život se mi asi snaží něco říct.

Přikládám písničku, u které se poslední dny hrozně dojímám. Věnovala jsem ji Třešňovi.